Pár dní po svatbě jsi od manžela vyslechla: „Už jsi se někdy viděla v zrcadle?“

1623
Sdílejte

Chytil mi jídelníček z rukou a otočil se k hezké servírce: „Víte, jaké to je, když jsi tlustý, sníš raději dvě jídla. Ne to, co se vám líbí, protože vidím, že forma není v pořádku .”

Zarazilo mě to. Jak mohl?! Koneckonců, byly to naše líbánky a já jsem měla být ženou jeho snů.

Nemohla jsem tam déle sedět. Vzala jsem si klíč a odešla do svého pokoje. Plakala jsem a čekala, až si se mnou Peter přijde popovídat. Bohužel přešla jedna, dvě a tři hodiny a on se do svého pokoje nevrátil. Hloupě jsem si myslela, že se něco mohlo stát a začala jsem si vyčítat, že jsem odešla od stolu. Vyšla jsem z pokoje a šla na chodbu v naději, že získám nějaké informace o mém manželovi. Když jsem scházela po schodech, už jsem slyšela jeho smích vycházející z hotelové kavárny.

Článek pokračuje na další straně

Vešla jsem dovnitř a co jsem viděla? Peter seděl za jedním stolem s servírkou, která dříve obsluhovala náš stůl, popíjel s ní víno a držel ji za ruku. Rozzuřená jsem k nim popošla, chytila ​​ho za ruku a zeptala se, co dělá.

Věnoval mi arogantní pohled a odpověděl: „Mám noc. Jsem přece na dovolené a potřebuji nějakou zábavu v obklopení krásné ženy. Nemyslela sis, že s tebou strávím noc v posteli, že? Už ses někdy viděla v zrcadle?”

Toto bylo určitě přehnané. Zkusila jsem se ho zeptat, o co jde, když jsem si balila věci, ale s tím posměšným úsměvem na tváři mi nic neodpověděl. Přišla jsem domů, sbalila si věci z jeho bytu a vrátila se k rodičům. Od těchto událostí uplynuly dva roky, ale pro mě jsou stále živé a nemohu důvěřovat žádnému muži. Chodím na setkání s psychologem a povídám si o tom, abych se opět cítila za něco . Opět jsem se snažila zhubnout pár kilo, abych se pro někoho cítila výjimečně, ale rozhodla jsem se, že tohle není cesta. Možná bych neměla, ale pořád věřím, že mě někdo bude opravdu milovat takovou jaká jsem a ocení všechny mé vlastnosti a bude milovat mé výhody a nevýhody, nebude mě urážet a bude se mnou v dobrém i špatném.

Kam dál?

Důchodkyně Ludmila (65) po smrti dcery se stará o vnoučata a splácí hypotéku: ,,Bojím se, že umřu. Nechci je zde nechat samotné!“

Přehnaná očekávání a nucená romantika mohou být skutečnými zabijáky vztahů

Proč není dobré létat nachlazený ? Můžou hrozit vážné zdravotní komplikace

8 znamení, že zesnulí jsou nám nablízku a mají se dobře

V Mnichově vjelo úmyslně auto do davu demonstrantů. Zemřela žena, mezi 20 zraněnými jsou i děti

Další články