Vznikaly konflikty a já udělala velkou chybu, že jsem ji okamžitě nepropustila. Neposlouchala jsem rady od přátel, neposlouchal jsem slova Evy a Andy. Vlastně jsem je skoro neviděla, protože je ke mě nechtěla pustit. Uzavřela jsem se do sebe a nechala dny plynout. Říkala jsem si, že si nezasloužím předstupovat před lidi, a nikdo mě nepřesvědčil, že bych to měla dělat,“ vylila si nezvykle otevřené srdce. Pozitivní obrat v Maričině životě přišel díky náhodě. Když musela asistentka v květnu 2011 náhle odejít, zaskočila ji její sestra Helena.
„Andy se zastavila u mě. Když viděla, v jakém jsem stavu, zavolala Evě a začali jednat. Dala jsem výpověď v práci a všechny tři jsme se začali hádat. Kdyby nezasáhli, kdo ví, kam by se můj život poděl,“ přemítala.
Odstranění
Další pozitivní změnou bylo přestěhování do nového velkého čtyřpokojového bytu s nahrávacím studiem. Marice ji v Bratislavě věnoval jeho dlouholetý přítel a filantrop Július Hron. „Přestěhovali jsme se v prosinci 2011,“ prozradil dále zpěvák. Hron také nepřímo přispěl k návratu Mariky na jeviště. Když v roce 2014 slavil narozeniny, její vystoupení pro něj bylo zvláštním a tajným dárkem. „Bylo to velmi těžké ze všech stran a dodnes Mariku obdivuji, že to po tak dlouhé době dokázala,“ vzpomínala na zlomový okamžik i její manažerka a osobní asistentka Andrea.
Kdyby to byl někdo jiný, návrat na etapy by se s největší pravděpodobností prodloužil. Gombitová nechtěla odmítnout Grona, který jí často nezištně pomáhal. „Julko je můj velmi dobrý přítel. Mám ho ve velké úctě, respektu a lásce. S představením pro něj to všechno začalo. Firemní výlety také. Postupně jsem se rozhodl udělat všechno. Když o tom dnes přemýšlím, nevím, jak jsem to všechno mohla vydržet tak dlouho,“ přemítala. Kvůli ztracenému času však nebouchá hlavou do zdi.
