Neměli jsme moc peněz, tak jsme se vydali na svatební cestu k chorvatskému moři. Před společným odchodem jsme šli do obchodu koupit pro mě nezbytné věci, doplňky, krémy a plavky. Myslela jsem si, že od doby, kdy si mě Petr vzal, myslí si, že jsem pro něj ten nejlepší kandidát na manželku a má mě rád takovou, jaká jsem. Bohužel ne…
Vyzkoušela jsem si dvoudílné plavky, protože jsem věděla, že příští týden bude teplo. Nechtělo se mi smažit v jednom kuse.
Oblékla jsem si plavky, roztáhla závěs v šatně a zeptala jsem se manžela: „Tak jak vypadám?“
Ale co jsem od něj slyšela: „Martina… Žena, schovej se a nestraš lidi, protože to uvidí někdo jiný .“
Článek pokračuje na další straně
Reagovala jsem se smíchem, protože můj manžel nikdy taková slova nevyslovil. Pár dní se zdálo, že je všechno v pořádku, ale pořád jsem měla v hlavě slova, která jsem od něj slyšela v obchodě.
Je čas odejít. V Chorvatsku jsme měli nocleh ve velmi pěkném hotelu, kde nám bylo vše k dispozici. K dispozici byl také bazén, sauna, 3 jídla denně a dalo se půjčit kola – můžete si naplno odpočinout. Už během večeře za námi přišla milá servírka s otázkou, jaké jídlo bychom si dali druhý den na oběd. Na výběr bylo několik jídel a měla jsem spoustu problémů, co si vybrat.
Už jsem viděla, že Peter začíná být netrpělivý.
