Právě podobné smyšlené příběhy jsou podle expertů typickým nástrojem moderních dezinformačních kampaní. Jejich cílem není otevřít věcnou debatu, ale vyvolat vztek, rozhořčení nebo pocit nespravedlnosti. Když člověk reaguje především emocemi, mnohem méně přemýšlí nad tím, zda jsou zveřejněné informace skutečně pravdivé.
Řada příspěvků navíc odkazuje na anonymní nebo málo známé weby, u nichž není možné dohledat provozovatele ani redakci. Často chybí jakákoli možnost ověření uvedených tvrzení.
AI videa dodávají falešným příběhům větší důvěryhodnost
Součástí některých článků jsou také videa vytvořená pomocí umělé inteligence. Na první pohled mohou působit autenticky, což zvyšuje pravděpodobnost, že jim lidé uvěří. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě rozvoj AI výrazně usnadnil tvorbu přesvědčivého, ale zcela smyšleného obsahu.
Pro běžného uživatele sociálních sítí bývá stále obtížnější rozpoznat, co je skutečný záznam a co bylo digitálně vytvořeno. Proto je důležité ověřovat informace z více důvěryhodných zdrojů a nenechat se unést pouze poutavým titulkem nebo emotivním videem.
Kdo za kampaní stojí?
Jednou z platforem, přes kterou se podobné příspěvky šíří, je facebooková skupina Scéna 24/7. Kdo ji skutečně provozuje nebo financuje, není veřejně známé.
Právě anonymita je podle odborníků jedním z charakteristických znaků podobných projektů. Pokud není možné dohledat vydavatele, redakci ani kontaktní údaje, výrazně se snižuje důvěryhodnost zveřejněných informací.
Politický marketér: Cílem jsou lidé, kteří rozhodují podle emocí
Ředitel Institutu politického marketingu Karel Komínek upozorňuje, že podobný obsah míří především na uživatele, kteří při čtení zpráv neověřují zdroje a dávají přednost informacím potvrzujícím jejich dosavadní názory.
Podle něj mají podobné weby jediný účel – dodat zdání důvěryhodnosti tvrzením, která by na běžných zpravodajských serverech neměla šanci projít redakční kontrolou. Současně mohou získávat vysokou návštěvnost a příjmy z reklamy.
