Její slova podpořil i končící premiér Petr Fiala, který po jejím boku vystoupil na tiskové konferenci. Zdůraznil, že vláda čelila zcela odlišným hrozbám, než jaké řešily dřívější kabinetní sestavy. „Musíme si uvědomit bezpečnostní situaci, ve které se nacházíme. Armáda dnes plní všechny své úkoly. Bylo by dobré, kdyby se k ní stejně zodpovědně stavěli i naši předchůdci,“ uvedl.
Rusko, Čína i Trump. Fiala varoval před novými hrozbami
Premiér navíc otevřeně připomenul, že česká armáda se v posledních letech připravuje na potenciální hrozby ze strany Ruska i Číny. Podle něj se geopolitická situace může dále vyostřovat, zejména s ohledem na nejistotu v transatlantických vztazích.
Fiala zmínil i výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech kritizoval evropské státy NATO za to, že podle něj nedokázaly ukončit válku na Ukrajině a nesou údajně příliš malý díl zodpovědnosti za obranu Evropy. „Tyto signály je třeba vnímat velmi vážně. Naše bezpečnost není samozřejmost a naše armáda musí být připravena,“ řekl premiér.
Modernizace za stovky miliard. Tisíce smluv a opětovné nastartování obranného sektoru
Černochová během svého vystoupení podrobně připomněla konkrétní výsledky svého působení. Za dobu jejího vedení resort podle oficiálních údajů uzavřel téměř 49 tisíc smluv v hodnotě 590 miliard korun. Většina z nich měla připadnout českým firmám, což ministryně označila za zásadní krok směrem k posílení domácího obranného průmyslu.
„Náš obranný průmysl byl léta v klinické smrti. My jsme ho reálně nastartovali,“ uvedla. V jejím funkčním období se připravily klíčové akvizice, od bojových vozidel po stíhací letouny, důraz se kladl také na modernizaci výcviku a digitalizaci armádních procesů.
Splnění závazků NATO i miliardy do armády
Premiér Fiala i ministryně se shodli, že jedním z nejvýznamnějších úspěchů bylo dosažení závazku NATO, tedy vydávání minimálně dvou procent HDP na obranu. V roce 2024 podle dat ministerstva obrany Česko tuto hranici splnilo a vyčerpalo 166,8 miliardy korun. Podle Fialy není ohroženo ani splnění cíle pro letošní rok.
„Není to snadný úkol. Metodika NATO je velmi přísná a musíte se přesně trefit do výdajů, které aliance uznává. Navíc se zlepšil vývoj HDP, což požadovanou výši výdajů dále navyšuje,“ vysvětlil Fiala.
Dodal také, že doufá, že nová vláda nepřeruší českou muniční iniciativu. Ta v posledních měsících přinesla Česku značnou prestiž, protože díky ní pomáhá Ukrajině získávat velkorážovou munici ze zemí mimo Evropskou unii. „Je to zásadní projekt. Přinesl nám respekt a ukázal, že i středně velká země může sehrát významnou roli v evropské bezpečnosti,“ uvedl premiér.
Napětí s generálním štábem: „Byrokracie nás dusí,“ kritizoval Řehka
Ministrynino působení na resortu ale provázely i spory – zejména s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, kterého sama do funkce jmenovala. Řehka opakovaně upozorňoval na přetíženou administrativu a pomalé procesy v akvizičním řízení. Nejviditelněji se jejich napětí projevilo na posledním Velitelském shromáždění armády.
Řehka zde veřejně kritizoval ministerstvo za to, že podle něj zatěžuje armádu byrokracií. Černochová mu vzápětí připomněla, že by armáda měla zvažovat, koho na podobné akce zve – konkrétně zmínila opomenuté zástupce Vojenské policie a Vojenského zpravodajství.
Jaromír Zůna: Muž, který nastupuje do rozbouřených vod
Nový ministr obrany Jaromír Zůna bude stát v čele resortu poprvé. V armádě strávil většinu své kariéry a ještě letos působil jako vojenský přidělenec na ambasádě v Pekingu. Politicky se doposud výrazně neangažoval. V minulosti však, jak upozornil server Forum 24, byl členem KSČ, ze které vystoupil v roce 1989. Portál také uvedl, že měl v době členství ve straně zájem působit ve vojenské zpravodajské službě.
