Není neobvyklé, že lidé ve velkých městech často žijí sami. Tisíce lidí, ale nikdo, na koho bychom se mohli kdykoliv obrátit. Pro starší osobu je tato situace poněkud horší, protože ve starším věku je jen málo lidí schopno navázat nové známosti.
Dnes si můžete přečíst článek na téma osamělosti ve stáří, ve kterém je také názor odborníka. Pokud i vy máte někoho, kdo by vám pomohl zbavit se pocitu osamělosti, následující informace vám určitě pomohou.
„Je mi 67 let a žiji sama. Můj manžel je dávno mrtvý. Stále pracuji, protože je to jediná práce, která mě může ochránit před nudou. V posledních letech žiju jako automat – nic mě nebaví.
Nemám žádné koníčky, ani je nehledám, stejně jsem na to stará. Navrhla jsem synovi a jeho rodině (má tři děti), aby se přestěhovali do mého bytu, ale moje snacha je proti. Je jasné, že nechce žít s cizí starou ženou pod jednou střechou.
Ráda bych se nastěhovala k dceři, ale ta už má rodinu a nechce aby se k nim nastěhoval starý člověk. I když je často navštěvuji a vždy si to užívají. Dávají mi čaj, jídlo a poslouchají. Čím častěji k nim chodím, tím méně se mi chce domů. No, musím…“
Tamara přemýšlí, jak se v takové situaci chovat.
Koneckonců, není normální, že život, dokonce i v úctyhodném věku, nás úplně přestává těšit.
