„Je mi 67 let a žiji sama. Chtěla jsem bydlet s dcerou, ale odmítla. Jak žít, nevím „

13401
Sdílejte

V tomto příběhu je jedinou dobrou zprávou, že žena sama přemýšlela o abnormalitě této situace a začala hledat způsoby, jak je vyřešit. V tomto případě má šanci.

Pokračování na další straně

„S rostoucím věkem je nedostatek nadšení a touhy známkou deprese. Proto Tamara neudělá chybu, pokud se rozhodne poradit se s neurologem, psychologem nebo psychoterapeutem,“ prozradila psycholožka Arina Lipkina.

Odborník se domnívá, že v moderním světě by se 67letý člověk neměl cítit starý. V této situaci není problém, pokud děti nechtějí vzít si k sobě starší osobu. Dospělé děti oceňují osobní prostor, kde mají pohodlí, které potřebují.

„Tamara by se měla zbavit myšlenky, že jí bude lépe, když bude žít se svými dětmi. Koneckonců, její cesta je jiná – naplnit svůj život z vlastní iniciativy. Navštivte akce, které se konají v okolí, podívejte se na místa, kam se jí ještě nepodařilo zajít. Potřebuje novou sociální zkušenost,“ říká psycholožka.

Kam dál?

Kladno se potýká s problémem odcizených nákupních vozíků. Supermarket zavedl speciální opatření

Po dětech uklízí školníci a kuchařky. Kvůli omezení financí ředitelům chybí na platy

Oslava maturity se proměnila v masakr poté, co autobusu převážejícímu studenty selhaly brzdy. Jízda smrti stála život 11 lidí

Sedmnáctiletý mladík z Německa žije ve vlaku. Díky roční permanentce přeskakuje z jednoho spoje na druhý

Z nemocnice poslali Veroniku s bolestmi hlavy domů. Za pár hodin zemřela

Další články