,,SPÍCÍ PRINCEZNA” takto ji přezdívají lékaři. Její matka je zoufalá a nikdo jim neumí pomoci!

12848
Sdílejte

,,Vždy si vzpomenu na pohádku o Šípkové Růžence. I princezna tam usnula. A nikdo ji nedokázal vzbudit. Ale naše Anya si nepíchla prst na žádné vřeteno. Krmila jsem ji a najednou usnula.” říká smutně máma Alexandra.

Když se Anya druhý den neprobudila, její vystrašení rodiče okamžitě zavolali záchranku. Ale doktor, který přišel, jen pokrčil rameny:

„Dívka je v pořádku! Jen tlukot srdce je pomalý. Ale není to nemoc. Všechny vitální funkce jsou normální.” odvezli si ji ale do nemocnice.

,,Bála jsem se, že moje dcera upadla do kómatu. Ale lékaři mě uklidnili (pokud to tak můžu říct), že mé dítě jen velmi sladce a tvrdě spí,” – říká Alexandra a hladí dcerku po krátkých vlasech, která právě spí.

Po několika dnech spánku v nemocnici se Anya náhle probudila. A jako by se nic nestalo, dožadovala se pozornosti a jídla (když děťátko spí, nejí, nepije a nechodí na záchod – proto jí všechny potřeby chyběly). Lékaři ještě jednou zkontrolovali všechny testy – holčička byla zdravá. A pod rozpačitými pohledy zdravotnického personálu, který nikdy nerozluštil tajemství tak dlouhého spánku, si Anyu rodiče vzali domů.

„Zdálo se, že je všechno opět v pořádku,“ vzpomíná Alexandra,  ,,no potom jak Anya snědla svou oblíbenou kaši, usmála se na obě tváře a najednou… opět usnula.”

Následující ráno se matce opět nepodařilo Anyu vzbudit. Spala jako mrtvá.

Kam dál?

Mareček (†9 měsíců) zemřel na zástavu dechu. Svrab, modřiny, podezřelé úrazy, život v jednopokojovém plesnivém bytě. Kojence doma hlídali předškoláci

Konec v Ulici?!Posteskla si Jaroslava Obermaierová (78), protože už dva měsíce netočí! Má strach, co s její postavou Vilmy Nyklové bude

Zoufalá matka z Thajska si nechala zbudovat vězeňskou celu, aby byla v bezpečí před drogově závislým synem

Generace Z si zvykla komunikovat jinak : Raději poslat pár zpráv než zavolat. Neustále mají mobil v ruce. Když se jim ale chcete dovolat, je dost možné, že se vám to nepodaří

Les není veřejné WC: Jak tedy správně uspokojit své fyziologické potřeby v horách tak, aby po nás nezůstávaly kopy bílých kapesníků?

Další články