Jen samé večírky, vysoká a mnoho probdělých nocí, když jsme se potulovali venku a užívali jsme si mládí. A dnes, když tu tak sedím, mi napadá, že to, že jsem neotěhotněla při našem styku mnohem dříve, je vážně zázrak, a kdyby se to stalo, mnohem dříve bych zjistila, jaký skutečně jsi. Ale beru to tak, že všechno je tak, jak má být. Měla jsem na výběr, ale sám víš, že bych toho nikdy nebyla schopná, a proto jsem si dítě nechala a rozhodla jsem se stát matkou. Pamatuji si ten večer, byla jsem v šestém měsíci, proklínala tě a nenáviděla za to, co jsi mi vyvedl. Nikdy ti neodpustím, že si při porodu nestál vedle mě a nedržel mě za ruku.
Tak moc jsem si přála, abys tam byl a řekl mi, že všechno zvládnu a že si v tom se mnou. Ty si však vyspával kocovinu po halloweenském večírku tak jako vždy. Tak velmi to bolelo, když sis místo nás vybral večírky, párty, alkohol a vztahy na jednu noc. To vše pro tebe znamenalo více než my. Vůbec tě nezajímalo, že já jsem se toho musela vzdát a pro naše dítě dospět a začít se chovat rozumně. Ani to, že jsem musela přerušit školu a přistěhovat se zpět k rodičům, kteří mi museli s dítětem pomoci, protože sama bych to nikdy nezvládla.
