Brzy však přešla k populární hudbě, prakticky hned po nástupu do pražského divadla Semafor za éry dvojice Suchý-Šlitr začala nahrávat. S Matuškou, který si ji pro píseň Ach, ta láska nebeská vybral osobně, pak zpívala často v Semaforu i Rokoku.
Vystupovala rovněž s Karlem Gottem, ale také hostovala v muzikálech či na zahraničních festivalech od Berlína přes Helsinky po Havanu.
Díky semaforské dráze se objevovala rovněž před kamerou, a to nejen v záznamech slavných inscenací. Účinkovala v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, ve Zločinu s šantánu nebo v Dobře placené procházce, ale také v televizní komedii Magnetické vlny léčí a v seriálu Píseň pro Rudolfa III.