Při všem, co musíte během dne stihnout, není zvládání únavy jednoduchý úkol. Zamlžená mysl, těžká váha, kterou pociťujete v končetinách a pocit, že se pohybujete zpomaleně, výrazně ztěžují život. Někdy vás vyčerpání činí také náladovými.
Naneštěstí podle Mayo Clinic na chronickou únavu neexistuje lék. To však neznamená, že byste měli sundat ruce a přijmout porážku. Můžete s ní bojovat pomocí těchto 7 metod.
1. Strava
Někdy mohou určité drobné změny ve stravě způsobit obrovský rozdíl ve vaší energii. Everyday Roots doporučuje jíst méně potravin vyrobených z rafinovaných muk a cukrů, protože ty vám poskytnou rychlý příval vysoké energie, který pak náhle opadne.
Konzumace většího množství vlákniny, ovoce a zeleniny vám pomůže udržet stabilnější hladinu cukru v krvi a energie. Malá jídla během dne s obsahem přibližně 300 kalorií jsou lepší než tři velká jídla.
Martin Zounar všechny překvapil fantastickou proměnou. Díky pravidelnému tréninku se mu podařilo zhubnout 20 kilo. Potom však přišly nečekané problémy, které ho nepříjemně zaskočily.
Při cvičení se nám v těle rozproudí endorfiny a najednou pociťujeme nával energie a dobré nálady. U Martina Zounara však časem nastal naprosto opačný efekt. Když vyšel ven z fitness centra, najednou ho začaly atakovat nepříjemné úzkosti.
V roce 1971, v jednom tibetském klášteře, našla expedice UNESCO recept na starý čínský lék.
Recept, původně nalezený na staré hliněné tabuli, byl přeložen do mnoha světových jazyků. Dohady říkají, že poprvé byl použit již dva tisíce let před Kristem.
Tento čínský recept dokáže následující věci:
odstraňuje z těla toxiny
zlepšuje elasticitu cév
chrání před srdečním infarktem
předchází skleróze a dokonce i nádorům
Kromě toho také zlepšuje zrak a léčí bolesti hlavy.
Přípravek musí být připravován a konzumován výhradně podle receptu a kúra by se měla opakovat jen jednou za 5 let.
Pokud uděláte chybu při dávkování nebo pokud jednoduše nedodržujete správnou denní dávku, můžete rovnou přestat s jeho užíváním. Disciplína je zde totiž nezbytná.
Krajská prokuratura v Bratislavě se zabývá pořádně podezřelým případem. Mladá žena z Ukrajiny přijela ještě loni mezi letem a podzimem do slovenské banky, kde si plánovala otevřít účet. Na ten však chtěla vložit hotovost ve výši více než 2 miliony eur.
Ještě loni mezi létem a podzimem přišla do jedné ze slovenských bank mladá Ukrajinka. Zaměstnance instituce požádala o otevření účtu s tím, že na něj hodlá vložit i hotovost. Když však uvedla, že má hotovost ve výši více než 2 miliony eur, zaměstnanec musel neobvyklou operaci nahlásit.
Známá tvář ze Záměny manželek si dosud prošla pořádnými životními úskalími. Ani dnes však na tom není zrovna nejlepší. Své fanoušky před pár dny na sociální síti informovala o tom, že půjde do vězení. Důvod je přitom opravdu zarážející.
Ivana Gottová se po dlouhé době objevila ve společnosti. Na ples na Tenerife si oblékla volnější šaty, kvůli kterým se rozjely drby o jejím údajném těhotenství. Její kamarád teď tvrdě vyvrací všechny podobné fámy.
Na akci ve Španělsku se předvedly několik české hvězdy jako například Dagmar Havlová či Michal David. Přesto se nejvíce pozornosti věnovalo vdově po Karlu Gottovi. Ivana vypadala úžasně, ale kvůli střihu šatů jí tento model poněkud zkresloval postavu. Někteří nepřející proto přišli s tvrzením, že má tajnou známost a zřejmě je těhotná. Na jejich slova exkluzivně pro Expres.cz zareagoval jeden z jejích blízkých přátel, který si nepřál být jmenován.
Kariéru začínala na Slovensku, ale po rozdělení státu se přestěhovala do rodného Česka, kde zažila největší mediální slávu.
Teprve nyní zdůvodnila, že se sbalila pro nechutné výhrůžky smrtí. „Slováci mě nenáviděli pro mé zpravodajské příspěvky z Federálního shromáždění v Praze a dali mi to velmi nepříjemně pocítit,“ řekla nám. V rozhovoru, který ZUZANA BUBÍLKOVÁ (70) poskytla ERIKOVI KOLLÁRIKOVI, přiznala také vztah se ženatým bavičem Miloslavem Šimkem či velký konflikt s hercem Jiřím Krampolem.
Navzdory příkořím, které jste zažívali na Slovensku, nelitujete, že jste se přestěhovali?
Jsem Češka s českou národností, narodila jsem se v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Když mi bylo devět let, otec měl problémy s tuberkulózou a lékaři mu doporučili přestěhovat se do hor. Proto jsme odešli do Martina. V Bratislavě jsem vystudovala žurnalistiku a začínala jako moderátorka rozhlasového programu Pozor zatáčka!
Časem jsem se na Slovensku stala negativním příkladem všeho možného. Nejhůře oblečená, nejošklivější, nejméně slovenská. To je jaká? Dodnes nevím. Neměla jsem problém si tyto ceny i převzít, ale nebylo od koho. Anticena se snadno vyhlásí, ale už se asi nepočítá s tím, že dotyčný si po ni přijde. Takže jsem se jen vrátila domů.
Po Něžné revoluci jste se stal zástupkyní šéfredaktora zpravodajství v České televizi. Na vaše porady chodíval prý také herec a tehdejší ministr Ladislav Chudík. Jak jste vnímali jeho přínos?
On byl velmi slušný a nevýrazný. Všichni jsme byli nějak poznamenáni režimem, hádali jsme se jako psi. On byl z toho chudák úplně vyděšený. Politiku chtěl dělat bez konfliktů. A to nejde. Choval se přesně jako primář Sova v seriálu Nemocnice na okraji města, takže to nemohl samozřejmě zvládnout.
Říkali jste, že Slováci vás pro vaše politické příspěvky ve zpravodajství nenáviděli. Jak se to projevovalo v praxi?
Do Prahy jsem začala chodit namísto starších redaktorů, u kterých se zjistilo, že byli agenty StB a někteří z nich donášeli zároveň sovětské KGB. Já bych se s ataky, které jsem zažívala, dokázala vyrovnat, ale zatáhli do toho i moji rodinu.
Za stěrači auta jsem si nacházela papírky s odkazy, že mě už mají a vědí, kde jsem. Mé matce telefonovali, koho to porodila a ve škole zase šikanovali mého syna nejen spolužáci, ale i učitelé. Dokonce mu nadávala i inspektorka za to, že určitě půjdu volit ty nesprávné. Byl to vrchol, když už jsem měla strach io náš život.
Kdy jste se definitivně rozhodli odjet do Prahy?
Až po nepříjemném zážitku ze silvestrovské noci v roce 1992. Dělala jsem v Bratislavě reportáž z rozdělení Československa. Najednou mi začali lidé házet dělobuchy pod nohy. Ožralý, zfanatizovaný dav mi vyhrožoval bitvou a zabitím. Tehdy jsem měla opravdový strach.
„Šimkovi jsem nechtěla rušit rodinu. Vždyť měl tři děti a ty ho potřebovaly.“
