Při rychlosti, jakou vývoj postupuje, za pár let před technologiemi AI těžko něco utajíme.

Metody dekódování lidských myšlenek do slov, aby například paralyzovaní lidé mohli komunikovat se světem prostřednictvím strojem interpretovaného textu, nejsou úplnou novinkou. Ale ještě donedávna k tomu byly zapotřebí implantáty. Výzkum, který tým z Texaské univerzity v Austinu prezentoval v časopise Nature Neuroscience naznačuje, že je to možné i analýzou skenů fMRI (funkční magnetické rezonance), které měří průtok krve do různých oblastí mozku.

Zamilovanost je velmi krásná. Citíte motýlky v břiše jakmile si na něj pomyslíte, motá se vám hlava z jeho vůně, z jeho doteků se vám podlamují kolena a citíte se jako v pohádce. Nádech intimity v každém pohledu umocňuje chvíle, kdy jste spolu.

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se tohle všechno děje? Jak to, že právě tento člověk se zamiloval právě do vás a vy do něho?

Když zemřela žena staršího muže, cítil se osamělý, ale myslel si, že zbytek života stráví v klidu ve svém domě. To ještě netušil, že ho vlastní syn odkopne a znepříjemní mu život.

Nicolás Chumbimuni žil klidně ve svém domě v Atě v Peru, dokud mu nezemřela žena. Když se starší muž vyrovnával s nenahraditelnou ztrátou, viděl, jak se synův přístup k němu a jeho dceři změnil.

90-letý muž chtěl strávit zbývající léta svého života v klidu, ale jeho syn udělal nemyslitelné, aby změnil jeho život na noční můru. Zatímco většina starších občanů v jeho věku by se už neměla ničeho obávat, Nicolás se stal obětí špatných plánů svého syna. Muž netušil, že jeho syn se ukáže být tak necitlivý.

Skrývání svých skutečných úmyslů

Když Nicolásova žena onemocněla, dovolili svému synovi Josému Carlosi Chumbimunimu bydlet s nimi v jejich dvoupatrovém sídle a Jose zůstal bydlet ve vyšším patře. Jeho otec však neznal jeho skutečné úmysly. Nicolás řekl :

„Řekl, že se o nás postará, ale byla to lež.“

Muž zůstal v domě svého otce a tvrdil, že se tam má starat o své rodiče. Svůj skutečný motiv skrýval, dokud jeho matka nezemřela. Teprve tehdy si Nicolás uvědomil, proč jeho syn zůstal tak dlouho v jejich domě.

Toto miminko je důkazem, že zázraky se opravdu dějí. Nemá jméno ani rodiče a vlastně by ani nemělo existovat. Jedná se o potrat, který zůstal naživu proti všem předpokladům. 

Drobeček vážil pouhých 940 gramů au maminky v bříšku měl být ještě nejméně tři měsíce. Když pětadvacetiletá dívka zjistila, že je těhotná, byla už ve 14. týdnu těhotenství a rozhodla se, že dítě nechce. Sehnala si čínské pilulky, které měly její těhotenství ukončit.