Všichni musíme někdy v životě čelit smrti. Ať už jde o blízkého člověka nebo o naše vlastní utrpení, nikdy není snadné se s tím smířit.

Naštěstí o tom většina lidí nepřemýšlí, pokud do toho nejsou zapojeni, zvláště ne když jsou mladí. Ale Holly Butcherová byla jednou z těch, kteří se s tím museli vypořádat v raném věku.

Když bylo Holly 26 let, byl jí diagnostikován zhoubný nádor. Poté už jen stěží přestával myslet na smrt. Před odjezdem se rozhodl napsat dopis na rozloučenou, který zveřejnil na svém Facebooku. Méně než 24 hodin po dopise Holly zemřela obklopena svou rodinou.

Jeho inspirativní dopis se dnes čte po celém světě a zní:

„Je velmi zvláštní uvědomit si a přijmout smrtelnost ve věku 26 let. To je něco, co máme tendenci přehlížet. Dny plynou jeden za druhým a vy předpokládáte, že to bude pokračovat, dokud se nestane něco neočekávaného. Vždy jsem si představovala, že zestárnu obklopena úžasnou rodinou, kterou jsem plánovala vybudovat se svým životním partnerem. Chtěl jsem to tak moc, až to bolelo.

Takový je život. Křehký, vzácný, nepředvídatelný a každý den dar, nikoli právoplatné

Momentálně je mi 27 let a nechce se mi odcházet. Miluji svůj život. Jsem šťastný. Dlužím to svým blízkým. Ale kontrola se mi vymkla z rukou.

Přál bych si, aby se lidé přestali tolik trápit malými a nesmyslnými věcmi, kdyby si pamatovali, že všichni procházíme stejnou věcí a že bychom měli co nejlépe využít každou minutu, kterou máme.

Mám přítele lékaře. Před lety, když jel domů pozdě v noci po dálnici, viděl nehodu a zastavil, aby zjistil, jestli může pomoci. Vypadalo to smrtelně.

Na nosítkách ležel mladý muž, o kterého záchranáři dlouho bojovali. Snažili se ho oživit. Když tam můj přítel dorazil, chystali se mladého muže krýt. Jelikož byl lékařem, bylo mu umožněno ho navštívit. Sklonil se nad mladíkem a začal se za něj modlit: „Bože, dej mu ještě šanci. Nechte život, aby se do něj vrátil. Nechte své srdce začít znovu bít a vaše plíce začnou pracovat.“ Několik minut se s vírou modlil . Nebyl pastorem a neměl žádné teologické vzdělání. Prostě věřil, že u Boha je všechno možné. Věřil tomu, co Ježíš řekl, že budeme dělat větší věci.

Zatímco se modlil, mladík začal kašlat. Záchranáři překvapením téměř omdleli . Po několika sekundách otevřel oči a zanedlouho se dokázal posadit. Tento mladý muž je dodnes naživu, plně zotavený a v dobrém zdravotním stavu. Ale kdyby můj přítel nevěřil, že Bůh dokáže velké věci, nebyl by tu právě teď. Bůh čeká na někoho, kdo uvěří ve větší věci, větší moc, větší pomazání, větší vliv, větší vítězství. Čeká, až

přijde někdo, kdo Ho nebude omezovat.

Možná si teď říkáte: „Joeli, to zní v dnešním světě velmi bizarně.“ Ano, ale náš Bůh může dělat bizarní věci! Ani si nedokážete představit, co pro vás naplánoval! Bůh chce udělat něco úžasného, ​​aby ukázal svou velikost skrze vás. Ne proto, abychom měli slávu, ale proto, aby On byl oslaven. Pokud Ho nebudete omezovat a věřit ve větší věci, budete ohromeni tím, co udělá.

Pokračování na další straně

Podle nedávného průzkumu se druhé manželství ve většině případů ukazuje jako úspěšnější než to první. Ale co by to mohlo být důvodem? Podle průzkumu následující 4 věci.

1. Lepší sebeuvědomění

Rozvod po prvním manželství je téměř vždy psychicky velmi zatěžující, a proto se řada lidí obrací na psychology či jiné poradce. Po terapii sebeuvědomění a „truchlení“ vztahu může zralejší, sebevědomější, vědomější člověk začít nový vztah. Klíčem k úspěchu druhého manželství je často zkušenost a sebepoznání stran.

Můj přítel přišel na šálek čaje a seděli jsme v kuchyni a povídali si. Během rozhovoru jsem vstal od stolu a řekl, že umyji hrnky a přijdu.

Můj přítel se na mě překvapeně podíval a pak řekl:

„Jsem rád, že pomáháš manželce, já své nepomáhám, protože jsem se párkrát o něco pokusil a ona mě za to ani nepochválila.“ Minulý týden jsem vytíral podlahu a on neřekl ani slovo ani mu nepoděkoval.