Na začátku vztahu se milenci, kteří jsou na sobě závislí, nechtějí ani na chvíli od sebe odloučit. Spí spolu spletení, nasávajíc teplo, vůni a dech svého milovaného. Šílenství vášně mezi partnery časem pomine a vyhledávají prostor pro vlastní kvalitní spánek. Některé páry chtějí mít oddělené postele. Co to znamená pro vztah?

Spát spolu nebo odděleně? Ničí oddělené ložnice vztahy?
„Když partneři spí odděleně, jejich vztah je prázdný,“ tvrdí můj přítel s naprostou jistotou. „Už v našem věku si neumím představit, že bych s manželem spala, postačuje mi když ho jen ráno potkám oholeného a přitažlivého,“ říká se stejně neochvějným přesvědčením další kamarádka. Zajímavé je, že když mluvím o společném spaní v dlouhodobých vztazích, poslouchám pouze typické názory: „Toto je správná cesta“ nebo „Toto je nesprávná cesta“. Z poznatků psychologie o blízkých vztazích vyplývá, že existuje více možností a na otázku „Spát spolu nebo odděleně?“ neexistuje jediná odpověď.

Intimita by měla být zachována i když se vášeň ze vztahu vytrácí
Než se dostaneme k praxi, nabídneme vám trochu zajímavé teorie. Profesor Bogdan Wojciszke ve své knize Psychologie lásky pomáhá nahlížet na lásku z objektivního pohledu badatele. Uvádí šest fází vztahu: zamilovanost, romantické začátky, úplný vztah, přátelský vztah, prázdný vztah a jeho rozpad (ujišťujeme vás, že není povinností přejít do páté nebo šesté fáze – můžete udělat hodně pro to, aby se vztah nikdy nestal prázdným).

Článek pokračuje na další straně

Druhou důležitou součástí vztahu jsou takzvané prvky lásky, tři základní faktory: intimita, vášeň a oddanost. Zamilovanost sestává výlučně z vášně, v romantických začátcích se k ní přidává intimita a úplný vztah je dokonalou kombinací těchto tří složek. V přátelském vztahu vášeň upadá, protože – jak píše profesor „ vášeň nemůže růst donekonečna, tak jako ani ta největší lavina nemůže neustále padat“. Intimita a oddanost jsou ve vztahu důležité – páry, které je pociťují, mohou žít šťastně mnoho let. Ale když se ze vztahu vytratí intimita, dostáváme se do fáze prázdného vztahu a jediné, co nás drží u sebe je závazek (např. společné bydlení, úvěr, děti, pohodlí, tlak rodiny). A když se i to vytratí, nastává poslední fáze – rozpad vztahu.

U oddělených ložnic pociťujeme partnerský vztah jako nedostatečný
„Až do smrti mé manželky jsme měli 30 let velmi dobrý a blízký vztah. Nikdy mezi námi nevyhasla něžnost a nevytratilo se ani občasné milé popíchnutí. Vždy, když jeden z nás procházel kolem toho druhého, dali jsme si polibek nebo jsme se jen tak objali „Kdysi jsme neměli na manželské posteli jednu společnou peřinu pro oba, byli jsme zvyklí spát každý pod svou peřinou, ale vždy jsme spávali v jedné posteli.,“ říká Tomáš. Při otázce, zda si umí představit spaní v oddělených postelích nebo pokojích, po chvíli přemýšlení odpověděl: „Pravděpodobně jen tehdy, pokud by důvodem byla nějaká vážná nemoc, která by nám neumožňovala spát spolu, například, pokud by jeden z nás potřeboval být připojen k život zachraňujícím přístrojem nebo by byla nutná izolace.Dvě oddělené ložnice? Možná v některých výjimečných případech na několik nocí, ale ne déle. To by byl pro mě konec vztahu.“