Důchodový systém v České republice je totiž nastaven tak, aby byl solidární, což znamená, že výše důchodu není přímo úměrná výši výdělků během aktivního života. Výdělky jsou pouze jedním z faktorů, které ovlivňují výpočet důchodu, a to ještě omezeně. Důležitější roli hrají odpracované roky a doby důchodového pojištění. V České republice se průměrný důchod pohybuje kolem 21 000 Kč. Většina důchodců, konkrétně 80 %, pobírá důchod v rozmezí 16 000 až 26 000 Kč. To ukazuje, že důchody jsou do značné míry rovnostářské. Pouze pětina důchodců má důchody, které se výrazně liší od tohoto průměru, a to buď směrem nahoru, nebo dolů.

Dlouhé pracovní hodiny a nadměrné pracovní zatížení mohou mít vážné důsledky pro zdraví mozku, jak ukazuje nedávná studie publikovaná v časopise Occupational and Environmental Medicine. Výzkum vedený Wanhyungem Leem z univerzity Chung-Ang v Soulu se zaměřil na 110 zdravotnických pracovníků, z nichž někteří pracovali více než 52 hodin týdně. Pomocí magnetické rezonance vědci zkoumali rozdíly v mozkových tkáních mezi těmi, kteří pracovali nadměrně, a těmi, kteří dodržovali standardní pracovní dobu. Výsledky odhalily změny v 17 oblastech mozku u těch, kteří pracovali přesčas. Tyto změny se týkaly především oblastí spojených s klíčovými funkcemi, jako je logické myšlení a regulace emocí.

Česká armáda letos zažívá nebývalý nárůst počtu nováčků, což je historicky nejvyšší číslo od doby, kdy se armáda stala plně profesionální. Brigádní generál Vladimír Studený, který vede personální oddělení, s hrdostí oznámil, že armáda již splnila svůj letošní cíl přijmout 2 100 nových profesionálních vojáků, jak uvedla Armáda ČR na svých webových stránkách. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS na svém facebookovém profilu vyjádřila radost nad tímto úspěchem. Zdůraznila, že pozitivní výsledky jsou důsledkem několika opatření, která byla v posledních letech zavedena. Mezi ně patří například vytvoření virtuálního náborového střediska, zvýšení cílů pro nábor nových vojáků, změny v legislativě týkající se profesionálních vojáků a také zlepšení jejich finančního ohodnocení.

V pracovním prostředí se často setkáváme s rozdělením zaměstnanců na dvě hlavní skupiny: ty, kteří skutečně tvrdě pracují, a ty, kteří se spíše vezou na vlně předstírání činnosti. První skupina, kterou můžeme nazvat „tažní“, se vyznačuje vysokou pracovní morálkou a nasazením. Druhá skupina, „chovní“, se naopak snaží vypadat zaneprázdněně, aniž by skutečně přispívala k dosažení cílů. Tento fenomén je zajímavý zejména v kontextu moderního pracovního prostředí, kde jsou zaměstnanci pod neustálým dohledem různých technologií a systémů měření výkonu.