ŠOK na derby Sparta–Slavia: Fanoušci vtrhli na hřiště, brankář v ohrožení! Vláda okamžitě zasahuje 😱

Pražské derby mezi Slavií a Spartou skončilo naprostým chaosem. V závěru zápasu vtrhli fanoušci Slavie přímo na hrací plochu a jeden z nich měl napadnout brankáře Sparty Jakuba Surovčíka. Rozhodčí utkání okamžitě ukončil a stadion se během chvilky proměnil v bojiště emocí.

Celý incident následně vyvolal obrovskou vlnu reakcí nejen ve fotbalovém prostředí, ale i na politické scéně. Vláda se kauzou zabývala už v pondělí 11. května 2026 a premiér Andrej Babiš situaci označil za „ostudu celé země“. A tím to zdaleka neskončilo.

Tvrdé následky: doživotní zákaz a možné kontumace

Vedení Slavie okamžitě reagovalo. Klub potvrdil, že identifikoval konkrétního fanouška, který měl na hřišti napadnout brankáře Sparty. Dotyčný dostal doživotní zákaz vstupu na stadion Fortuna Areny.

Slavia zároveň přiznala, že situace může mít další následky. Ve hře je i kontumace utkání v neprospěch domácího týmu. Klub proto pozastavil prodej vstupenek na další domácí zápas a čeká na rozhodnutí disciplinární komise LFA.

Česko by podle německé političky Martiny Kempfové (AfD) mělo konečně uznat, že poválečné vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení představovalo bezpráví. Zároveň odmítla obavy části české politické scény, že by sudetští Němci měli usilovat o změny majetkových poměrů v České republice. Tyto obavy označila za neopodstatněné. Český ministr zahraničí Petr Macinka se vůči jejím výrokům ostře vymezil.

AfD patří mezi největší opoziční strany v Německu a v posledních parlamentních volbách získala přes 20 procent hlasů. V Německu je však dlouhodobě pod dohledem úřadů pro ochranu ústavy, které ji označily za prokazatelně pravicově extremistickou, a strana se proti tomuto označení soudně brání. V Evropském parlamentu je AfD součástí frakce Evropa suverénních národů (ESN), kde působí i česká SPD.

Právě SPD a další české opoziční síly patří mezi kritiky plánovaného sudetoněmeckého sjezdu v Brně, který se má uskutečnit jako součást festivalu Meeting Brno. Sudetoněmecké krajanské sdružení i jeho dlouholetý předák Bernd Posselt přitom s AfD dlouhodobě udržují napjaté vztahy a tvrdě odmítají její historický výklad. Posselt v minulosti z účasti na sjezdech zástupce AfD vyloučil.

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt ostře napadl hlasování české Poslanecké sněmovny proti plánovanému sjezdu v Brně. Výsledek označil za „frašku“ a „karikaturu parlamentarismu“ a zdůraznil, že akce se navzdory odporu části politiků příští týden uskuteční. Ministr zahraničí Petr Macinka mu následně připomněl jeho někdejší hlasování proti vstupu Česka do Evropské unie.

Sněmovna ve čtvrtek přijala usnesení, kterým vyzvala organizátory, aby od pořádání sudetoněmeckého sjezdu v Brně ustoupili. Návrh podpořili poslanci ANO, SPD a Motoristů. ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 jednání bojkotovali a hlasování se nezúčastnili.

Posselt v reakci uvedl, že podobný průběh jednání považuje za nedůstojný. Připomněl, že pro usnesení hlasovalo jen 73 z celkových 200 poslanců a že při samotném hlasování byla velká část sálu prázdná. Podle něj tím demokratické a proevropské strany jasně ukázaly, že se od celé iniciativy distancují.

Stát chce peníze od lidí. Nové Dluhopisy Republiky slibují jistotu i zajímavý výnos

Ministerstvo financí od čtvrtka spouští prodej nových státních dluhopisů určených běžným občanům. Takzvané Dluhopisy Republiky mají podle vlády nabídnout bezpečné zhodnocení úspor v době vysoké inflace a nejistých finančních trhů. Lidé si budou moci vybírat hned ze tří typů obligací – pětiletého fixního dluhopisu, protiinflační varianty a krátkodobého tříměsíčního dluhopisu.

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že první upisovací období potrvá do 28. června. Zaplacení dluhopisů bude nutné provést nejpozději do 7. července a samotná emise bude vydána 15. července.

Stát si chce půjčit miliardy

Ministerstvo financí očekává, že si v první emisi od lidí půjčí zhruba 20 miliard korun. Největší zájem podle odhadů připadne na tříměsíční dluhopisy, do kterých by mohlo zamířit kolem deseti miliard korun. Zbylých deset miliard by se mělo rozdělit mezi oba typy pětiletých obligací.

Schillerová zároveň připustila, že konečný objem prodaných dluhopisů může být vyšší i nižší podle toho, jak velký zájem mezi lidmi skutečně bude. Pokud se projekt osvědčí, ministerstvo plánuje další emisi ještě před Vánoci.

Podle ministryně je tento krok výhodný nejen pro občany, ale i pro samotný stát. Vláda si totiž díky dluhopisům rozšiřuje okruh věřitelů a nespoléhá pouze na velké banky a institucionální investory.

„Je to forma diverzifikace rizika. Zároveň chceme nabídnout lidem bezpečný způsob, jak uložit své peníze,“ uvedla ministryně.

Aktualizovaný seznam zahraničních letů ústavních činitelů, který tento týden schválila vláda, nově zahrnuje pouze cesty plánované do konce května. Z dokumentu tak zmizely všechny pozdější zahraniční mise, včetně očekávané červencové cesty české delegace na summit NATO v Turecku.

Právě účast na aliančním summitu se v posledních týdnech stala předmětem ostrého sporu mezi vládou premiéra Andrej Babiš a prezidentem Petr Pavel. Hlava státu dlouhodobě prosazuje, aby českou delegaci vedla právě kancelář prezidenta, zatímco premiér s tím nesouhlasí a chce mít složení delegace plně pod kontrolou vlády.

Podle nejnovější verze vládního usnesení zůstaly v seznamu pouze cesty, které už proběhly nebo se uskuteční během května. Dokument tak zahrnuje například dřívější návštěvy vicepremiéra Karel Havlíček na Kypru či prezidenta Pavla na Slovensku a v Rumunsku. Evidována je také současná cesta ministra obrany Jaromír Zůna do Moldavska.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil částečnou mobilizaci části armády a uvedl, že se země připravuje na možný válečný konflikt. Podle jeho slov chce Minsk posílit připravenost ozbrojených sil, i když stále doufá, že se válce podaří vyhnout.

„Selektivně zmobilizujeme některé jednotky, aby byly připravené na válku. Doufáme, že konflikt nepřijde, ale připravovat se musíme,“ uvedl Lukašenko podle polských médií.

Vyjádření zaznělo během jednání s ministrem obrany Viktorem Chreninem. Vedení země řešilo výsledky kontrol bojové připravenosti armády, změny ve velení i další směřování běloruské obrany. Minsk v posledních letech investuje hlavně do modernizace armády, elektronického boje a bezpilotních systémů.

Nedávná rozsáhlá kontrola armády zahrnovala tisíce vojáků i záložníků. Součástí debat byly také nové vojenské zakázky a plánované výdaje na obranu.