Jak se dokázal Tomáš Klus vyrovnat s odchodem otce, který zemřel v Tatrách a malé sestry

1985
Sdílejte
Téma smrti je třeba v životě detraumatizovat, říká Tomáš Klus, jak se dokázal vyrovnat s odchodem otce a malé sestry.
Podařilo se mu vyhrát Zlatého slavíka v Česku, i když přiznává, že není vynikající hudebník. Jeho koncerty jsou vyprodané nejen kvůli písním, které vytváří. Oslovuje fanoušky svými vlastními názory na život a nemá problém s nimi diskutovat. „Nic takového jako sláva neexistuje. Je to jen reflektor, který mohu použít k pomoci ostatním. Například přijdu do nějakého hospice a jsem tam celý den. To dává mnohem větší smysl, než když jsou lidé do mě blázniví a křičí mé jméno. To nepotřebuji,“ přiznal český zpěvák TOMÁŠ KLUS (37) v exkluzivním rozhovoru s Erikem Kollárikem. Během našeho setkání před koncertem v Pezinku působil vyrovnaně, klidně a bez problémů komentoval své životní bolesti.

Když zmiňujete přírodu, nenávidíte Tatry, když tam zemřel váš otec?

Loni jsme byli se strýcem přesně tam, kde zemřel můj otec. Bylo to pro mě velmi silné, ale miluji Tatry. To jsem zdědil po svém otci. Chodil tam vždy, když musel řešit něco příjemného nebo nepříjemného. Bydleli jsme v Třinci a je to dvě hodiny odtud. Často nás bral s sebou, takže když jedeme hrát do Popradu, jsem zpátky v dětství.

Bylo vám sotva deset let, když zemřel. Jaký jste z toho měl tehdy pocit?

 

Kam dál?

„Stále cítím beznaděj, jen ne tak strašnou,“ svěřil se tatínek nemocné Madlenky. Situace je vážná, ale to nás pohání

Hanychová si drsně rýpla do Borhyové: Každý dítě má s jiným a to nikomu nevadí. Mě za to vláčej…diví se Agáta

Prášky všude po bytě a myšlenky na sebevraždu : Zničená Dominika Gottová si zoufá

Vzpomínka na Vala Kilmera : Trauma z dětství si nesl celý život. Víra mu bránila v léčbě rakoviny a přílišné sebevědomí ho připravilo o role

Vzpomínka na Aloise Švehlíka : Kruté dětství, otec ho týral, proto on sám na své děti ruku nikdy nevztáhl

Další články