Existuje jeden velmi vážný důvod, proč své manželce nepomáhám a nikdy to nezměním.
Jednou ke mně přišel přítel na šálek čaje, seděli jsme v kuchyni a mluvili o životě. Během rozhovoru jsem vstal a řekl: „Jen umyji nádobí a vrátím se.“
Můj přítel se na mě podíval, jako bych řekl, že jdu stavět vesmírnou raketu. S úplným zmatkem a obdivem v hlase řekl: „Jsem rád, že pomáháš své manželce. Já té mé nepomáhám, protože už několikrát jsem jí pomohl a ona mě ani nepochválila. „Minulý týden jsem umyl podlahu, a neslyšel jsem jediné slůvko vděčnosti.“
Vrátil jsem se na své místo, seděl jsem vedle něj a vysvětlil jsem mu, že já nepomáhám své manželce. Moje žena nepotřebuje asistenta, potřebuje partnera. Jsem jejím partnerem a v tomto partnerství máme různé funkce, ale dělat domácí práce, to není „pomoc“.
Nepomáhám své ženě uklízet dům, protože v tom domě také žiji, tak je logické, že také musím uklidit.
Nepomáhám své ženě vařit, protože chci jíst, tak si také potřebuji navařit.