Obce přijdou o miliony. Některé z nich žily právě z pokut
Zatímco v menších obcích pokuty často pokrývají jen náklady na provoz radarů, jinde jde o významný zdroj peněz. Například Benešov u Prahy získal loni z radarů více než 40 milionů korun, Říčany nebo Vimperk přes 24 milionů. Pro některá města představují pokuty dokonce až desetinu jejich celkových příjmů.
Starosta Kolína Michael Kašpar (STAN) návrh vlády ostře kritizuje.
„Je to naprostý nesmysl a snaha vysávat peníze z obcí do státního rozpočtu,“
uvedl pro média.
Stejně reagoval i Svaz měst a obcí, který prostřednictvím mluvčí Alexandry Kockové upozorňuje, že peníze z radarů obce zpravidla reinvestují zpět do bezpečnosti dopravy – na přechody, osvětlení či údržbu silnic.
Fond peníze potřebuje, ale obce varují: Doplatí na to lidé
Z pohledu státu by změna dávala ekonomický smysl. Státní fond dopravní infrastruktury má příští rok hospodařit s rekordní částkou 187 miliard korun, ovšem rozpočet mu zatím chybí 37 miliard. Přesměrování výnosů z radarů by sice tuto díru zcela nezacelilo, ale fond by získal alespoň několik set milionů korun ročně navíc.
Jenže starostové varují, že tento krok může mít nečekané důsledky. „Pokud obce o tyto finance přijdou, bude se to muset někde projevit. Sníží se investice do přechodů pro chodce, bezpečnostních prvků nebo veřejného osvětlení,“ upozorňuje Kocková.
Makety policistů už nestačí. Radary se osvědčily
Mnohá města přitom tvrdí, že instalace radarů nebyla o ziscích, ale o bezpečnosti. Humpolec například teprve letos zprovoznil svůj první radar.
„Maketa policisty už dávno přestala fungovat. Řidiči si zvykli, že za ní nestojí skutečná hrozba. Radar je naopak efektivní a jeho výnosy chceme využít na opravu městské infrastruktury,“
vysvětlil mluvčí města Jiří Aujezdský.
Podobně i Příbram má z radarů ročně asi 7,5 milionu korun, ale letos musela najmout další dva úředníky, kteří se starají o zpracování přestupků.
Motoristé: Radary jsou past na řidiče
Zcela opačný pohled má hnutí Motoristé sobě, které na odpor vůči „buzeraci řidičů“ postavilo část svého volebního programu. Podle jeho předsedy Borise Šťastného jsou mnohé radary umístěny na místech, kde nejde o bezpečnost, ale o snadný výdělek.
„Odmítáme automatické radary tam, kde jen číhají na řidiče a slouží jako nová forma daně do obecních rozpočtů,“
uvedl Šťastný.
Hnutí podle něj nebrojí proti radarům u škol, sportovišť nebo přechodů, kde mají skutečný smysl. Kritizuje ale případy, kdy „město s padesáti radary“ generuje desítky milionů jen díky šikovně rozmístěným kamerám.
Experti: Itálie to zvládla, Česko by mohlo taky
Dopravní expert Igor Sirota z ÚAMK považuje návrh vlády za rozumný kompromis. „V Itálii to funguje už několik let — peníze z pokut jdou na rozvoj dopravní infrastruktury, nikoli do kapes obcí,“ vysvětluje.
Podle Romana Budského z platformy Vize 0, která se zabývá prevencí dopravních nehod, by centralizace mohla přispět k větší transparentnosti.
„Byl by to čistší systém. Ale obce by měly mít nárok alespoň na část výnosů, aby mohly nadále investovat do bezpečnostních opatření,“
dodává.
