Podle ní muzeum dlouhodobě pomáhá ukrajinským institucím i jinými způsoby. „Už v roce 2022 jsme poslali materiál na záchranu kulturních památek, pořádali jsme benefiční akce a nyní chystáme odeslání nové digitalizační stanice Archa III, která má pomoci chránit ukrajinské kulturní dědictví,“ dodala Kvapilová.
Mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková doplnila, že rozhodnutí o vyvěšení vlajky je plně v kompetenci vedení jednotlivých institucí, včetně Národního muzea. Ministerstvo podle ní Ukrajinu od začátku invaze podporuje, ale do těchto rozhodnutí zasahovat nemůže.Vlajka jako terč útoků
Ukrajinská vlajka na Národním muzeu už dříve vyvolala konflikty. V roce 2023 během protivládní demonstrace vyzval aktivista Jaroslav Popelka k jejímu stržení. Skupina jeho příznivců se následně skutečně pokusila k budově dostat a vlajku sundat. Popelka byl později odsouzen k čtyřměsíční podmínce za podněcování k výtržnictví.
Při téže akci byl přítomen i tehdejší proděkan Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík, který tvrdil, že na místo přišel náhodou. I přesto nakonec kvůli incidentu přišel o svou funkci – a dnes sedí ve sněmovně za hnutí SPD.
Podobný pokus o stržení vlajky proběhl i 17. listopadu 2022, kdy se menší skupina demonstrantů pokusila vlajku odstranit, ale tehdy zasáhla policie a vlajka zůstala na místě.
Závěr
Příběh ukrajinské vlajky na Národním muzeu je víc než jen otázkou estetiky nebo reklamy – je to otázka postoje a hodnot. Pro jedny je vlajka výrazem solidarity a lidskosti, pro druhé pouhým politickým gestem, které už ztratilo význam. Ať už se člověk přiklání na kteroukoliv stranu, je jisté, že tento spor jen tak neutichne. Aktivisté slibují, že ve svém úsilí nepoleví, a vedení muzea zatím trvá na tom, že fasádu potřebuje pro vlastní prezentaci.
Zdá se tedy, že nad Václavským náměstím zůstane otázka po ukrajinské vlajce ještě dlouho viset – možná ne fyzicky, ale rozhodně symbolicky.
