„Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva. Ve válce na ukrajinské frontě u Izjumu zahynul náš bývalý student, Jirka Kotrla,“ napsala škola na svém facebooku.
Zemřel už v srpnu, ale jeho nejbližší se to dozvěděli až nedávno. Proč tak pozdě? To zatím nikdo nechce nebo nedokáže říct. Jisté však je, že čekání, nejistota a strach musely být pro rodinu devastující.
Tichý talent, který miloval detail
O Jiřím mluví jeho bývalí učitelé s dojemnou úctou.
Třídní učitelka Karla Stránská vzpomíná na skromného mladíka, který netoužil po pozornosti:
„Jirka byl výtvarně talentovaný, tichý kluk, který měl neuvěřitelný cit pro detail. Dokázal sedět nad prací celé hodiny, zapomněl na svět kolem. Preciznost a trpělivost – to byl Jirka.“
Jeho oborový kantor Zdeněk Tománek dodává, že s jeho pracemi byl vždy nadmíru spokojený. Z jeho slov je cítit nejen respekt, ale i lítost nad zmařeným potenciálem.
Vlna dojetí na sociálních sítích
Pod příspěvkem školy se okamžitě objevily desítky reakcí.
Lidé, kteří Jirku znali, i ti, kteří o něm slyší vůbec poprvé, děkují mladému Čechovi za jeho odvahu a obětavost. Rodině posílají slova útěchy, která však bolest může jen zmírnit – nikdy ne vymazat.







