„Na hrob Pepíkovi v žádným případě nepojedu! Trápil mě, ubližoval mi a byl ke mně zlý. Nezaslouží si zapálit svíčku,“ svěřila se otevřeně deníku Aha!. Podle jejích slov byla na hrobě svého někdejšího manžela za celých osmnáct let jen jednou. „Dokonce jsem se tam tehdy za něj pomodlila. Byla jsem sama ze sebe překvapená, protože jsem si kdysi říkala, že mu po hrobě budu spíš tančit,“ dodala s trpkým úsměvem.
Láska, která se změnila v utrpení
Když se Ivanka Devátá do Josefa Vinkláře zamilovala, byla to prý velká a opravdová láska. Herecký pár se bral s velkým očekáváním – zdálo se, že tvoří silnou dvojici nejen na jevišti, ale i v soukromí. V roce 1970 se jim narodil syn Adam. Jenže rodinné štěstí netrvalo dlouho.
Podle Deváté se Vinklář brzy změnil. Stále častěji propadal alkoholu, býval náladový a domů přicházel až po několika dnech. „Někdy se objevil až po třech dnech. Pil, byl hrubý a choval se ke mně hrozně,“ vzpomíná Devátá s bolestí. Neustálé hádky a psychický tlak ji nakonec dohnaly až k úplnému zhroucení. Uprostřed divadelního představení se jí udělalo zle a skončila na psychiatrii. Po dvanácti letech manželství následoval rozvod.
Druhá šance, která opět ztroskotala
Po rozvodu se zdálo, že Ivanka našla klid po boku kolegy Ladislava Mrkvičky. Ten jí pomáhal s výchovou syna a stal se pro ni velkou oporou. Jenže Vinklář těžce nesl, že by ji mohl ztratit nadobro. Žárlil, a podle Deváté dokonce vyhrožoval, že Mrkvičku fyzicky napadne.
Přesto se osudy obou herců znovu propletly. Po letech odloučení se Devátá nechala přesvědčit a do manželství s Vinklářem vstoupila podruhé. Doufala, že tentokrát bude všechno jiné. Nebylo. Po osmi letech následoval další rozvod – znovu kvůli jeho nevěře, tentokrát s kolegyní z Národního divadla.
