Český zákon říká jediné: buď majetek prodáš, nebo nebudeš řídit stát
V momentě, kdy se politik stává členem vlády, přebírá zodpovědnost za rozhodování, které se přímo dotýká podnikatelského prostředí. A pokud zároveň vlastní rozsáhlý byznys, vzniká neřešitelný konflikt. U podnikatele jeho velikosti je střet zájmů přítomný prakticky u každého zákona, který ovlivní daně, dotace, investice, sociální systém nebo obecně podmínky podnikání. V případě Babiše je tento problém extrémně viditelný – Agrofert zasahuje do desítek odvětví, od výroby potravin přes chemii až po zdravotnictví.
Český zákon o střetu zájmů ale k celé věci přistupuje jinak než řada západních zemí. Vychází z jednoduché, až tvrdé logiky:
„Pokud z firmy máš jakýkoli prospěch, nesmí ji vlastnit nikdo, kdo je s tebou v přímém příbuzenském vztahu.“
Tím padá možnost přepsání na manželku či děti. A padá i varianta, kterou Babiš zvolil v minulosti – vložení holdingu do svěřenských fondů, kde figurují jeho známí, právníci či blízcí spolupracovníci. Evropská komise dlouhodobě upozorňuje, že jde jen o formální krytí skutečného vlivu.Zbývají dvě cesty – obě problematické a ani jedna neřeší podstatu věci
1. Převod firmy na děti a následné vložení do svěřenského fondu
Toto řešení bývá nejčastěji skloňované. Na papíře vypadá jednoduše – Babiš by převedl Agrofert na potomky, kteří by jej následně uložili do fondu s nezávislou správou. Jenže právě to český zákon zakazuje: osoba, která získává výnosy z firmy, nesmí být ve vztahu přímé příbuznosti s politikem.
Pokud by Babišovy děti z firmy inkasovaly byť jedinou korunu, zákonné podmínky by nebyly splněny. A pokud by je neinkasovaly vůbec, nedávalo by převod právní logiku – staly by se pouze formálními držiteli majetku, který nesmí využívat.
Navíc je nutné přiznat, že česká verze zákona je přísnější než evropské normy. Lex Babiš, jak se norma přezdívá, vzešel z nápadu Jakuba Michálka (Piráti), který požadavky nastavil tak tvrdě, že v českém prostředí – kde slepé trusty neexistují – prakticky znemožňuje podnikatelům vstup do vrcholové politiky.
2. Změna zákona
Druhou možností je legislativní úprava. Parlament může rozvolnit pravidla tak, aby svěřenský fond spravovaný manželkou či dětmi byl považován za dostatečný nástroj ke ztrátě vlivu.
To by však okamžitě vyvolalo obrovskou vlnu odporu. Premiér, který si upraví zákon kvůli vlastnímu problému, by jen těžko přesvědčil veřejnost, že nejde o účelové jednání. A opozice by z takového kroku pravděpodobně udělala jeden z hlavních argumentů proti jeho vládě.
Slepý trust po česku? Teoreticky řešení, prakticky jen maskování problému
V některých zemích slouží slepý fond jako elegantní kompromis – majetek je spravován nezávislými odborníky a politik nemá přístup k informacím o tom, co se s firmou děje. Logika je jednoduchá: nemůže ovlivňovat něco, o čem neví.
Jenže v případě Andreje Babiše by šlo o fikci. Agrofert je jeho životní projekt a zároveň obří struktura, kterou nelze „neznat“. Babiš ví, co firmu posiluje, co ohrožuje, jaké zákony jí prospívají a které naopak škodí. Tato znalost mu zůstane, ať už firma bude formálně „zaslepena“ jakkoli.
Zákon o slepém trustu by navíc musel vzniknout úplně nový. A vzniknout může až poté, co bude Babiš znovu premiérem – jinak nemá politickou sílu ho prosadit. To však opět působí jako řešení, které slouží jediné osobě, nikoli systému.
Střízlivý závěr: Babiš je v pasti, kterou pomohly vytvořit různé vlády
Je pravda, že současné znění zákona je problematické. Vzniklo v době, kdy politická atmosféra byla vyhrocená a snaha zabránit Babišovu vlivu se stala politickým symbolem. Návrh byl přísnější než evropské standardy a dnes se ukazuje, že nejde jen o zásah proti jednomu politikovi, ale i o systémovou překážku pro každého podnikatele, který by se chtěl ucházet o exekutivní funkci.
Zároveň však platí, že i kdyby byly zákony mírnější, střet zájmů Andreje Babiše by nezmizel. Jeho impérium je natolik rozsáhlé, že se dotýká téměř každého zákona, o kterém vláda rozhoduje. Je takřka nemožné, aby premiér s takovým byznysem vůbec někdy nebyl ve střetu zájmů – bez ohledu na právní konstrukce.
