Jednou z průkopnic této technologie byla profesorka Katalin Karikó, která za svůj výzkum později získala Nobelovu cenu. Přitom na začátku jí mnozí kolegové nevěřili a univerzita její výzkum téměř zastavila. Až pandemie covidu ukázala, jaký potenciál tato metoda skutečně má.
Možnosti využití mRNA technologie
mRNA technologie se dnes zkoumá i mimo oblast covidu a rakoviny. Testuje se například ve vakcínách proti chřipce, RSV viru nebo zice. Podle odborníků, jako je profesor Roman Prymula, bychom se prvních takových vakcín mohli dočkat už v blízké budoucnosti.
„Vývoj je teď mnohem rychlejší. Není třeba zdlouhavě hledat vhodné proteiny, protože mRNA nese přímo informaci, kterou si tělo samo přeloží a využije,“ vysvětluje Prymula.
Přetrvávající nedůvěra veřejnosti
Přes všechny úspěchy má ale mRNA technologie stále své odpůrce. Část veřejnosti ztratila důvěru v očkování během pandemie, kdy mnozí očekávali stoprocentní ochranu před nákazou.
„Sterilní imunita – tedy úplná ochrana před virem – u respiračních nemocí prakticky neexistuje,“ připomíná Prymula. „Bohužel se rozšířila spousta dezinformací a někteří lidé si od té doby myslí, že vakcína škodí. To ale není pravda.“
Podle něj je to „dialog slepých s hluchými“ – zatímco vědci přinášejí data a důkazy, část společnosti se drží svých názorů bez ohledu na fakta.Studie z MD Anderson Cancer Center naznačuje, že mRNA vakcíny proti covidu by mohly sehrát zásadní roli nejen v boji s viry, ale i s rakovinou. Dokážou posílit imunitní odpověď a zvýšit účinnost imunoterapie, zejména u nádorů, které dosud nereagovaly. Pokud budoucí výzkum tyto výsledky potvrdí, mRNA technologie by mohla otevřít novou éru v léčbě rakoviny.
