Nakonec se odhodlala navštívit praktickou lékařku. Ta usoudila, že jde o refluxní chorobu jícnu, a předepsala silnější léky. Žena si ještě postěžovala na bolest zad, kterou lékařka připsala chybě pohybu a věku. O pár dní později ale žena zemřela – na infarkt. Lékaři, kteří se ji snažili zachránit, potvrdili, že příznaky, které popisovala, byly opravdu varovnými signály srdečního záchvatu.
Tento příběh se odehrál před více než dvaceti lety. Dnes už se naštěstí ví o ženských infarktech mnohem víc, ale stále přetrvává mýtus, že infarkt je „chlapská záležitost“. Dlouhou dobu se totiž všechny výzkumy i výuka na lékařských fakultách zaměřovaly téměř výhradně na muže. Lékaři předpokládali, že srdce ohrožuje infarkt hlavně je, zatímco u žen jde jen o výjimečné případy.
A i když se situace v posledních letech změnila, mnohé ženy i jejich okolí stále netuší, jak jejich tělo ve chvíli infarktu reaguje. Výsledkem je, že příznaky přehlížejí a pomoc často přichází pozdě.
Jak vypadá infarkt u mužů a jak u žen
Desítky let se studentům medicíny učilo, že typickým znakem infarktu je prudká bolest na hrudi – taková, která se šíří do levé ruky, ramene nebo čelisti. Mnozí lidé si tak představují infarkt filmovým způsobem – muž se chytá za hruď, ztrácí dech, padá k zemi. Takové scénáře se skutečně dějí, ale zdaleka ne vždy.
U žen bývá průběh mnohem nenápadnější. Místo drtivé bolesti se objevuje třeba jen tlak na hrudi, pocit pálení žáhy, nevolnost, silná únava, dušnost nebo bolest zad a ramen. Některé ženy mají dokonce pocit, jako by měly chřipku – jsou slabé, bez energie, divně se jim dýchá, ale nic „konkrétního“ je nebolí.
Profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti, vysvětluje, že právě tyto netypické projevy jsou hlavním důvodem, proč se u žen infarkt často zjistí pozdě nebo se jim nedostane včasné léčby. Ženy si příznaky spojují spíše s potížemi se žaludkem, zády nebo prostým vyčerpáním – a k lékaři jdou až ve chvíli, kdy je pozdě.
Není výjimkou, že ženy své potíže přehlížejí i proto, že nechtějí „dělat rozruch“. Myslí si, že přehánějí, nebo že prostě musejí počkat, až to přejde. Jenže právě to může být osudová chyba. Pokud se příznaky objeví zničehonic, jsou pro ženu netypické nebo se zhoršují, je lepší být opatrná a zavolat lékaře. Obzvlášť pokud se přidá dušnost, slabost nebo pocity tlaku na hrudi.
Lékaři připomínají, že čas hraje obrovskou roli. Když se člověk dostane do nemocnice během první hodiny od začátku infarktu, má více než 95 % šanci, že přežije bez vážnějších následků – často jen s malou jizvou na srdci.
Riziko s věkem roste – hlavně po padesátce
Ženské srdce bývá chráněno ženskými pohlavními hormony, zejména estrogeny. Ty pomáhají cévám udržet pružnost a brání tvorbě usazenin, které zužují jejich průsvit. Jakmile ale žena vstoupí do menopauzy, hladina hormonů prudce klesá a srdce ztrácí svou přirozenou ochranu.
Zhruba od padesáti let tedy začíná být riziko infarktu u žen stejné jako u mužů. Není to jen kvůli hormonům – přibývá také obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu. Zajímavé je, že i ženy, které jsou štíhlé a jinak zdravé, mohou mít po menopauze vyšší tlak a ani o tom nevědí. Proto je důležité chodit na preventivní prohlídky a tlak si čas od času měřit i doma.
