To je zásadní změna, která ukazuje, jak tvrdě na Rusko dopadají mezinárodní sankce i ukrajinské útoky na rafinerie a ropovody. Tyto škody se nedaří rychle opravovat a výpadky příjmů se tak stále prohlubují.
Siluanov se sice snažil celou situaci prezentovat pozitivně – mluvil o větší stabilitě a zdravější rozpočtové struktuře –, ale realita je taková, že vláda je nucena nahrazovat výpadky hlavně daněmi u vlastních občanů a firem.
Vyšší DPH i odvody za zaměstnance
Nejvýraznější změnou bude zvýšení základní sazby DPH z 20 na 22 procent. Právě tato daň má podle ministerstva tvořit až 37 procent příjmů státního rozpočtu. Jen samotné zvýšení má přinést okolo 1,2 bilionu rublů, tedy v přepočtu zhruba 300 miliard korun.
Snížená desetiprocentní sazba ale zůstane zachována na základní zboží – potraviny, léky, zdravotnický materiál či věci pro děti. Nově se DPH bude týkat i menších firem. Zatímco dříve musely odvádět DPH až při obratu nad 60 milionů rublů, nově se hranice sníží na 10 milionů. Vláda to zdůvodňuje tím, že chce zamezit obcházení daní, kdy se větší firmy účelově dělily na několik menších.
Další novinkou je vyšší zdanění hazardu – zavedena bude pětiprocentní daň z her a 25% daň z příjmu sázkových kanceláří. Úřady tvrdí, že to má zajistit spravedlivější výběr daní a lepší regulaci celého odvětví.
Připlatí si také podniky na odvodech za zaměstnance. Zvyšuje se základ, z něhož se odvody počítají, a rozšiřuje se jejich záběr i na odměny. Pokud někdo oficiálně pobírá nižší než minimální mzdu, pojistné se stejně bude počítat alespoň z minimální mzdy. Vláda tím reaguje na rozšířenou praxi, kdy firmy vykazovaly uměle nízké mzdy a zbytek lidem vyplácely „na ruku“.
Výhodnější patnáctiprocentní sazbu pojistného, kterou stát zavedl pro malé a střední podniky během pandemie covidu, už nebude možné využít v tolika odvětvích. Ze seznamu vypadl například obchod, stavebnictví nebo těžba. Tyto změny podnikům výrazně zvýší náklady.
