Americký magazín Life se o tento neobvyklý pár zajímal a sledoval jejich osudy několik let. Fotografie ze svatby, na které Eunice drží panenku jako svatební dar od svého manžela, obletěla celou zemi. Různé ženské spolky a organizace na ochranu dětí začaly volat po změně zákonů, aby se podobné případy neopakovaly.
Navzdory tomu, co by si mnozí mohli myslet, Eunice nebyla ke sňatku donucena rodiči. Charlieho znala od dětství a tvrdila, že ho miluje. I on ji měl rád a rozhodli se vzít, aniž by o tom informovali své rodiče. Knězi, který je oddával, řekli, že je Eunice sedmnáct, a dali mu dolar, aby přimhouřil oči nad jejím skutečným věkem.
Rodiče nakonec jejich rozhodnutí přijali. Eunicina matka Martha byla s dceřiným výběrem spokojena a věřila, že Charlie je dobrý muž, se kterým bude mít Eunice hezký život. Martha také připomněla, že brzké sňatky byly v jejich komunitě běžné.
Po svatbě se Eunice a Charlie přestěhovali k jeho rodičům a začali žít jako manželé. Eunice však stále chodila do školy, dokud se nepohádala se spolužačkou, což vedlo k tomu, že školu opustila. Charlie se postavil za svou ženu, když ji učitel zbil, a Eunice se už do školy nevrátila.
Co se týče jejich intimního života, Charlie respektoval přání své matky a počkal, dokud Eunice nezačne menstruovat. K jejich prvnímu fyzickému sblížení došlo, když bylo Eunice třináct let, a ve čtrnácti letech porodila své první dítě.
