Dlouhá lhůta 15 let: Proč je to problém?
V současnosti některé pojišťovny v Česku již dobrovolně uplatňují tzv. „právo být zapomenut“ u vybraných onkologických diagnóz. Například u rakoviny prsu v prvním stadiu stanovila Allianz pojišťovna lhůtu na pět let, zatímco Česká podnikatelská pojišťovna na deset let. Žádná z pojišťoven však nepřekračuje hranici 15 let, a to ani u závažnějších diagnóz, jako je rakovina hrtanu, vaječníků nebo štítné žlázy.
Podle Michaely Tůmové z organizace Hlas onkologických pacientů je 15 let příliš dlouhá doba. „Pokud onemocníte například ve 35 letech, léčba může trvat dva až tři roky. Když k tomu připočtete dalších 15 let, je jasné, že na velké finanční závazky, jako je hypotéka, už nebudete moci pomýšlet,“ vysvětluje Tůmová. Navíc nový návrh Ministerstva financí se nevztahuje na hypotéky, ale pouze na spotřebitelské úvěry, například na nákup auta nebo vybavení domácnosti.
Kritika pacientských organizací: Sedm let by stačilo
Pacientské organizace považují navrhovanou lhůtu za nepřiměřenou. Předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák upozorňuje, že 15 let neodpovídá současným lékařským poznatkům ani praxi v jiných evropských zemích. Například ve Francii platí právo být zapomenut již po pěti letech od ukončení léčby.
Hejzák argumentuje, že data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že sedm let je dostatečná doba. „Vedli jsme o tom dvouletá jednání s Ministerstvem zdravotnictví i pojišťovnami. Sedm let je podle odborníků i statistik adekvátní lhůta,“ dodává.
Evropská směrnice a český přístup
Ministerstvo financí svůj návrh obhajuje tím, že vychází z evropské směrnice CCD 2, která stanovuje maximální lhůtu 15 let. Mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová uvedla, že Česko přebírá tuto maximální hranici, což znamená, že se nevyužívá možnost kratší lhůty, kterou některé země zavedly.
Na druhou stranu, Česká asociace pojišťoven (ČAP) zdůrazňuje, že samoregulační standardy pojišťoven budou nadále platit. Tyto standardy stanovují kratší lhůty pro konkrétní diagnózy na základě analýz ÚZIS. „Zákonem navržená lhůta je pouze horní hranicí. Samoregulační mechanismus pojišťoven je efektivní a založený na rizikovém přístupu,“ uvedl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík.
Rozpor mezi ministerstvy a pacienty
Pacientské organizace kritizují Ministerstvo zdravotnictví za to, že během připomínkového řízení k návrhu zákona nevzneslo žádné námitky. Podle Roberta Hejzáka tím ministerstvo podpořilo zájmy pojišťoven na úkor pacientů. Největší problém vidí v tom, že se úprava nevztahuje na hypotéky a s nimi spojené produkty, jako je životní pojištění.
