Původně se tento termín vztahoval na pracovní prostředí, kde se od některých profesí, jako jsou například letušky nebo zdravotní sestry, očekávalo, že budou „řídit emoce“ – tedy udržovat klidnou a příjemnou atmosféru bez ohledu na své vlastní pocity. Dnes se však tento pojem běžně používá i v kontextu rodinných a partnerských vztahů.
V rámci vztahu znamená emoční práce péči o psychickou pohodu, harmonii a celkovou atmosféru. Zahrnuje například:
- předvídání emocionálních potřeb partnera,
- usmiřování po hádkách a „vyhlazování“ konfliktů,
- připomínání důležitých dat, jako jsou narozeniny, výročí nebo svátky,
- organizaci rodinných setkání, výletů a dovolených,
- vyvažování nálad a stresu mezi členy rodiny.
Proč je emoční práce důležitá?
Výzkumy ukazují, že emoční práce je klíčová pro udržení blízkosti a spokojenosti ve vztahu. Nicméně problém nastává, pokud je tato práce rozložena nerovnoměrně. Podle studie z roku 2024, kterou vedla Amanda N. Gesselmanová z Kinsey Institute při Indiana University, ženy v heterosexuálních vztazích často vykonávají větší podíl emoční práce než jejich partneři. Tato nerovnováha může vést k pocitům frustrace, únavy a dokonce i k poklesu spokojenosti v sexuálním životě.
Partner, který nese většinu emoční zátěže, se může cítit přetížený a neoceněný. Často potlačuje své vlastní potřeby, aby udržel pohodu ve vztahu. Snaží se předvídat problémy, číst nálady druhého a dělat kompromisy, což může navenek působit dojmem, že „má vše pod kontrolou“. Uvnitř však roste vyčerpání, které může časem vést k odcizení.
Proč je emoční práce neviditelná?
Na rozdíl od domácích prací, které jsou viditelné a snadno měřitelné (například nádobí je buď umyté, nebo není), emoční práce často zůstává skrytá. Její výsledky nejsou hmatatelné, a proto si ji mnoho lidí ani neuvědomuje. Přesto má zásadní vliv na kvalitu vztahu. Pokud jeden z partnerů dlouhodobě „udržuje vztah v chodu“, zatímco druhý se pouze veze, vzniká nerovnováha, která může vztah oslabit.
