Tento optimismus sdíleli i čeští politici. Například bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela nechal zpracovat scénář, který počítal s odstavením uhelných elektráren už kolem roku 2027. Na jeho základě ministerstvo ujišťovalo, že Česku nehrozí žádné riziko nedostatku elektřiny, ani při kumulaci nepříznivých událostí.
Proč se prognózy liší?
Podle šéfa ČEPS Michala Durčáka je jedním z důvodů rozdílu mezi národními a evropskými prognózami to, že zahraniční experti věnují této problematice více pozornosti. V minulosti byl v Evropě přebytek energie, takže se situace příliš neřešila. Nyní však dochází k uzavírání uhelných elektráren, což představuje velkou ztrátu kapacity.
Uhelné elektrárny v Česku jsou dlouhodobě ztrátové, což jejich provozovatelé, jako například skupina Sev.en nebo ČEZ, opakovaně zdůrazňují. Již v roce 2020 uhelná komise doporučila, aby tyto zdroje fungovaly až do roku 2038. Nicméně rostoucí ceny emisních povolenek a nízké ceny elektřiny činí jejich provoz ekonomicky neudržitelným.
Nové kroky vlády
S nástupem nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka se vládní energetická politika začala měnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) začalo riziko nedostatku elektřiny řešit. Do zákona známého jako Lex Plyn byla vložena možnost státní podpory pro ztrátové uhelné elektrárny, které by mohly být dočasně udržovány v provozu, pokud budou vyhodnoceny jako nepostradatelné. Tento zákon také zjednodušuje schvalovací proces pro výstavbu paroplynových elektráren.
Nicméně samotné zjednodušení povolovacího řízení nestačí. Investoři požadují jasná pravidla kapacitních mechanismů, která by zajistila návratnost jejich investic. Bez státní podpory se do výstavby nových elektráren nikdo nepustí. Vyjednání těchto mechanismů s Evropskou komisí však může trvat několik let.
Nejistá budoucnost
Česko zatím nemá jasno, jak přesně by měla podpora pro nové elektrárny vypadat. Ministerstvo průmyslu a ČEPS vedou neformální diskuze s Evropskou komisí, která momentálně připravuje revizi pravidel pro kapacitní mechanismy. Podle náměstka ministra průmyslu Reného Neděly by alarmující zpráva ENTSO-E mohla pomoci urychlit jednání v Bruselu.
Závěry ENTSO-E jasně ukazují, že je nutné jednat rychle. Přestože se legislativa začíná měnit, jde pouze o první krok. Čas neúprosně běží a bez dalších opatření hrozí, že Česká republika bude čelit vážným problémům s dodávkami elektřiny.
