Politické tlaky při natáčení
Natáčení Pyšné princezny probíhalo v 50. letech za tvrdého komunistického režimu, který přísně kontroloval obsah filmů. Tvůrci museli čelit mnoha omezením, například zákazům nadpřirozených bytostí a kouzel. Jediným povoleným kouzelným prvkem ve filmu zůstala zpívající květina. Scenáristé, v čele s režisérem Bořivojem Zemanem, museli také upravit charakter krále Miroslava, aby odpovídal tehdejším ideálům. Proto byl král ve filmu zobrazen jako pracovitý zahradník, který spolu s princeznou Krasomilou staví přehradu, což mělo odkazovat na sovětské inženýry a budovatelské ideály.
Kuriózní situace nastala při schvalování scénáře komunistickou spisovatelkou Marií Pujmanovou. Ta si stěžovala na scénu, kde král Miroslav vstupuje do zahrady za jasné noci. Kvůli překlepu ve scénáři se totiž objevila věta, že „král se zastaví, pozoruje hvězdy a močí“. Ve skutečnosti mělo být napsáno „mlčí“. Tato chyba vyvolala úsměvné reakce, ale zároveň ukázala, jak přísně byl každý detail kontrolován.
Pohádka, která přežila dobu
Navzdory všem těžkostem a omezením se Pyšná princezna stala jedním z nejmilovanějších českých filmů. I když natáčení přineslo hercům osobní dramata a tvůrcům politické překážky, pohádka si získala srdce diváků a dodnes patří mezi klenoty české kinematografie. Příběh o princezně Krasomile a králi Miroslavovi tak zůstává nejen symbolem lásky a odvahy, ale také připomínkou doby, kdy i pohádky musely čelit tvrdým pravidlům.
