Psycholožka Anita Michajluková vysvětluje, že tyto „malichernosti“ často zametáme pod koberec, místo abychom je řešili. Jenže neřešené problémy nezmizí – naopak se sčítají a bobtnají. Výsledkem je, že vás na partnerovi začne rozčilovat úplně všechno, a to včetně věcí, které by vám dříve přišly nepodstatné.
Podle koučky Lenky Černé je tento stav obrannou reakcí mozku. „Vnitřně cítíte, že byste chtěli ze vztahu odejít, ale nemáte na to odvahu nebo sílu. Mozek se proto snaží situaci urychlit tím, že vytváří pocity odporu a nenávisti,“ vysvětluje. Tento proces může vést až k tomu, že na partnerovi nesnesete vůbec nic – od jeho smíchu až po způsob, jakým skládá ručníky.
Je možné vztah zachránit?
Pokud se dostanete do této fáze, je obnova vztahu velmi obtížná. Lenka Černá tvrdí, že návrat k původní harmonii je často nemožný. Důvodem je nedostatek komunikace, která je klíčová pro řešení problémů. „Lidé, kteří se ocitnou v tak hluboké krizi, obvykle neumí spolu mluvit. Bez otevřené a upřímné komunikace je téměř nemožné vztah zachránit,“ dodává Michajluková.
Přesto existují výjimky. Pokud oba partneři projeví odhodlání a jsou ochotni na vztahu pracovat, mohou krizi překonat. V takových případech je však téměř vždy nutná pomoc odborníka – psychologa, terapeuta nebo kouče. Tito odborníci mohou pomoci s identifikací příčin problémů a navrhnout konkrétní kroky k jejich řešení.