Vzpomínky na granáty a igelitové pytlíky
„Pamatuju si, jak jsem byl zklamaný, když jsme házeli kriketovými míčky místo granátu. Zdálo se mi, že čím blíž k roku 1989, tím méně se používaly gumové repliky granátu. Na střední jsme už s nimi vůbec netrénovali,“ vzpomíná Jan Krucký z Prahy, ročník 1971. Po změnách v listopadu 1989 skončily i „výpravy“ v igelitkách a pláštěnkách, které měly ochránit děti v případě chemického nebo dokonce jaderného útoku.„Pokud by došlo k výbuchu, zalehnout s nohama směrem k epicentru,“ zněl povel, který byl terčem častých vtipů. Jan Krucký vzpomíná: „Igelitové pytlíky patřily k protichemické obraně i v roce 1988, kdy jsem se účastnil branného závodu mládeže. Seděli jsme u stolu v pláštěnkách a igelitových pytlících na nohou a plnili topografický úkol.“
Plynové masky jako symbol
Plynové masky hrály klíčovou roli, zejména na základních školách. Pro mladší děti byly masky s chobotem, kam si mohly schovat filtr do brašny, kterou nosily přes rameno. Starší děti používaly masky bez chobotu. Masky byly dostupné i ve skladech civilní obrany až do listopadu 1989.
