Na důchodce nebude mít kdo pracovat : Rodí se málo dětí

Navíc vyšší věk odchodu do důchodu znevýhodňuje manuálně pracující, kteří mají v průměru horší zdraví a kratší naději na dožití ve srovnání s lidmi s vyšším vzděláním a nenáročným zaměstnáním.Odmítám ale zjednodušené a zavádějící dělení společnosti na mladé a staré, výdělečně činné a důchodce. Senioři nejsou přítěží, jejich celoživotní práce vytvořila základ naší současné prosperity. Zároveň mnozí i v důchodu zůstávají aktivní, pečují o vnoučata a dále přispívají společnosti.Nespravedlivé je i tvrzení, že starší generace okrádá tu mladší. Když dnešní senioři pracovali a odváděli daně, podporovali tehdejší důchodce. Je to přirozené a férové mezigenerační uspořádání. Stejně tak dnešní mladí nenesou zodpovědnost za demografické změny.Sociologové i psychologové zastávají názor, že neshody mezi generacemi byly, jsou a budou. To, že se mladí vymezují vůči starším a naopak starší mají pocit, že mladí jsou horší, než bývali oni, je naprosto přirozený jev, který se objevoval i v minulosti.Vůbec jim nerozumím. Jejich životní náplní je sami sebe fotit a pak ty fotky srovnávat s fotkami kamarádů. Pořád se jen prohlížejí, nakrucují se před zrcadly. Neznají hodnotu peněz. To jsou slova seniorů, která často zní na adresu mladých lidí.Ovšem dříve měli příslušníci různých generací více možností se navzájem poznávat, ovlivňovat. Žili totiž více pohromadě. Bylo běžné, že děti vyrůstaly v jednom domě se starými prarodiči, případně žili v jejich blízkosti.Nyní je velmi časté, že je mají v jiném městě, takže je vidí třeba jen párkrát do roka. Nedovedou si tedy představit, jak vlastně starý člověk žije, co potřebuje, co si myslí, co ho trápí, co mu dělá radost. A stejně to je naopak. Když má senior často ve své blízkosti desetileté dítě, přirozeně vnímá jeho svět, jeho zájmy, názory.