To může vést k vyčerpání a v některých případech dokonce k profesnímu vyhoření pedagogů. Je zřejmé, že situace vyžaduje okamžitou pozornost a akci ze strany škol, vzdělávacích orgánů i celé společnosti. Investice do dalšího vzdělávání učitelů, poskytování odborného poradenství a terapeutické podpory, stejně jako zlepšení školního prostředí a vytvoření efektivních strategií pro zvládání problémového chování, jsou klíčové kroky k řešení této situace. Dále je nutné posílit systém prevence a včasného rozpoznávání poruch chování, aby bylo možné co nejdříve zasáhnout a pomoci tak dětem i jejich rodinám. Spolupráce mezi školami, psychologickými poradnami, sociálními službami a zdravotnickými zařízeními může vytvořit síť podpory, která pomůže nejen žákům, ale i pedagogům. Nárůst počtu žáků s poruchami chování je výzvou, která se nedá přehlížet. Vyžaduje to společné úsilí a promyšlené strategie, které pomohou učitelům zvládat každodenní situace a umožní žákům plnohodnotně se zapojit do vzdělávacího procesu.
