Tito mladí lidé přicházejí s pracovitostí a ochotou, ale i oni jsou důkazem toho, že tradiční řemesla v České republice slábnou a nová krev přichází ze zahraničí. Kde tedy zůstaly ty doby, kdy bylo normální, že se mladí lidé vyučili a stali se truhláři, tesaři, zedníky nebo malíři? Je pravda, že mnoho učilišť bylo zrušeno a dnes je trendem spíše směřování k teoretickému vzdělání. Tento vývoj má své důsledky – kdo bude v budoucnu opravovat střechy, čistit komíny nebo měnit vodovodní trubky? Jednou z možných odpovědí je, že budeme stále více spoléhat na zahraniční pracovní sílu. Ale je to opravdu řešení? Nebylo by lepší vrátit se k osvědčeným metodám a začít znovu podporovat odborné vzdělávání, abychom si mohli své řemeslníky vychovávat sami? Možná je čas na to, abychom znovu ocenili hodnotu manuální práce a učili naše děti, že být dobrým řemeslníkem je stejně důležité jako mít titul. Vždyť právě oni jsou základem toho, aby naše domovy stály pevně a byly plně funkční.
Kam dál?
- Jaké bývaly tehdy hodiny tělesné výchovy a jak probíhaly a co všechno musely děti dodržovat. Povinné trenýrky a jarmilky, otravný šplh a potrhané žíněnky
- Vzpomenete si ještě na legendární hry jen s papírem a tužkou z vašeho dětství ?
- Pamatujete co se mlsalo za socialismu? Bonboniéry pro soudružky učitelky k MDŽ nebo cigaretové žvýkačky
- Co nechybělo v žádné kuchyni za socialismu? Ledničky Calex, mixéry, mlýnky na mák a sifonové lahve