Zajímavý je i pohled na to, jak Češi plánují své spoření. Mnozí z nich se chystají zvýšit své měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu, ale často až v pozdějším věku.Tím se potvrzuje fenomén odkládání přípravy na důchod, který může vést k finančním potížím v pozdějších letech. Z průzkumu vyplynulo, že mladší generace má na důchod naspořeno nejméně, což může být důsledkem nízkého věku, ale také nedostatečné finanční gramotnosti.
Na druhou stranu, ti, kteří na důchod nespoří, často uvádějí jako důvod nedostatek peněz nebo nestálý příjem. Ekonomův pohled je jasný – na důchod by neměl být nárok a každý by si měl spořit sám. Toto tvrzení může být pro některé kontroverzní, ale vzhledem k současnému vývoji demografické situace a finanční udržitelnosti státního důchodového systému, se jeví jako stále aktuálnější. Otázkou zůstává, jakým způsobem by stát měl podpořit individuální spoření a zda by měly být zavedeny další pobídky pro spoření na stáří.
