„Tato fotka možná nevznikla ráno, ale kupř. naším směrem starší jezdí ranním autobusem, kdy je autobus plný školáků a lidí, kteří se snaží dostat do práce. Myslím si, že když starý člověk může dojít z centrální autobusové zastávky na ne tak blízko velký trh s osmi taškami a 6 trakaři, 3 malými motykami a dvěma lopatami, tak může stát. Je mi přes 40 let, v mé době bylo zvykem vzdát se míst, i když se nám podařilo sednout do přeplněného autobusu, dnešní mladí lidé (čest výjimce, už nedělají to samé) Když jsem byla těhotná a musela jsem jet autobusem s velkým břichem, nedalo mi to ani nikdo nezabírá. Myslím si, že zatím jsme stále svobodná země se svobodnými volbami, takže každý má právo se rozhodnout, zda se svého místa vzdá, nebo ne. i „mladý člověk“ může být unavený a jeho části mohou bolet, a není to nutně proto, že je to rolník, že se nevzdává svého místa.“ – Valeria
„Promiň, ale jak můžeš čekat, že se někdo vzdá svého místa? Jak víš, jaký měl den, jak byl unavený? Mladí se neunavují, nemusí být vzhůru 18-20 hodin denně??? Nikdy jsem neseděla těhotná, s velkým břichem a nikdy jsem nečekala, až se vzdají! “ – Cynthia
