Práce je na prvním místě
„Pro mě byla práce na prvním místě a někteří se s tím nedokázali smířit. Žárlili na ni, prostě jsem na ně neměl čas. A o ty, kterým to nevadilo, se nakonec postarali jejich přátelé. Dva nebo tři z nich takhle svedli a pak je nechali,“ smál se Troška v rozhovoru, který vysvětloval, proč je už léta svobodný.
Kromě toho, že vždy dával přednost práci, na prahu sedmdesátin už chce mít svůj klid. „Víte, jsem natolik zdvořilý, že kdyby tu byl můj partner, představil bych ho všem. Problém je v tom, že ho nechci, už jsem ve věku, kdy nemůžu vystát, aby vedle mě někdo stál, natož doma,“ vysvětlil Zdeněk Troška, který ze stejného důvodu ani nechtěl mít děti.
Nikdy není sám
„Mám rád děti, a tak pro ně dělám pohádky. Potkávám je na premiérách, mám v rodině dvě krásné neteře. Ale nechybí mi ty moje. Když si představím dítě řvoucí v pražské garsonce, tak by to v mém věku asi nerozdýchal,“ směje se režisér, který sice nemá partnera, ale nikdy není sám. Na ulici, dokonce i teď, když je v důchodu, ho všichni zastavují, chtějí fotografii nebo podpis. Málokdy je prý sám.
„Jsem neustále obklopen lidmi, takže jsem rád, že jsem alespoň doma sám a mám klid,“ řekl bez obalu. Na otázku, zda se bojí, že mu jednoho dne nebude nikdo, kdo by mu naservíroval šálek čaje, spokojený Zdeněk Troška s humorem odpověděl: „No, v domově důchodců. Mám to všechno vyřešené.“
