Jak sám prozradil, obdivoval ji celý život a velmi ji toužil potkat. Když ten den konečně přišel, nedopadlo to zrovna růžově, hlavně pro něj. S Hanou se totiž poprvé viděli ve Státní opeře, kde měl operní zpěvák premiéru. Setkali se na schodech a Štěpán jí s vidinou toho, že další příležitost by se už naskytnout nemusela, zalichotil, jak moc ji obdivuje a jak je úžasná.
Hanka se na něj ale podívala a přednesla něco, co Margita nečekal ani v těch nejhorších snech. „Neřekla nic takového, jako že mi gratuluje k premiéře. Jen řekla: „Ano?“ V tu chvíli jsem si řekl: „ Bože můj, ta je namyšlená!’“ zavzpomínal v rozhovoru pro český portál Vlasta na dávnou historii slovenský tenor, u kterého si to však zpěvačka vzápětí vyžehlila tím, že ho pozvala na narozeninový večírek.
Pro lásku oželel otcovství
Hana Zagorová na seznámení se 10 let mladším Štefanem na začátku 90. let vzpomínala vždy ráda. Osudového muže potkala, když jí bylo 46 let . „Štefan mi za to čekání stál. Je to člověk mého života,“ přiznala kdysi Zagorová, která si Margitu vzala jen 22 hodin poté, co se oficiálně rozvedla s hercem a baletním tanečníkem Vlastimilem Harapesem.
Tím, že Hanu Vlastimilovi přebral , se Štefan Margita chlubí velmi nerad. Cesty osudu jsou však podle jeho slov nevyzpytatelné. „Seděli jsme s Hankou v autě, ona řídila a před státní operou se pokazil semafor. A my jsme v autě dál seděli, když z opery vyjížděl autobus, ve kterém seděl baletní soubor Národního divadla. Vlastík seděl někde u okna a začal na nás mávat a my jsme se tvářili, že ho nevidíme,“ zavzpomínal zpěvák pro knihu Úplně nezbytná Hana Zagorová.
Svatba se pak konala 6. června 1992 a od té doby byly jako spřízněné duše. Radost ze společného štěstí jim nezkazila ani skutečnost, že nikdy neměli společného potomka. „Chtěl jsem ji jako člověka, kterého miluji, a tak jsem oželel i dítě,“ svěřil se Margita.