Ti, kteří se narodili před rokem 1990, jsou jako hrdinové hollywoodských filmů. Je to skutečný zázrak, že vůbec přežili!
Vyrůstali bez dětských autosedaček, každý mohl snadno otevírat lahvičky a chemikálie a jezdili na kole bez přileb či chráničů loktů… Pili jsme vodu z vodovodu, ne balenou minerálku…
…a dokonce jsme si hráli venku bez dozoru. Jelikož jsme neměli mobilní telefon, naši rodiče nám nemohli neustále posílat ustarané zprávy, ale věděli, že žijeme! Přestože jsme si hráli v prachu a trávě po pás, alergii jsme nedostali, ani jsme netušili, že pyl a ambrózie na nás mohou mít takový vliv! Pokud jsme se zranili, byla to naše chyba a nestala se z toho žaloba na náhradu škody.
RÁDI SME JEDLI
…ale naše jídlo denně obsahovalo násobky smrtelné dávky všeho, co je nyní na „zakázaném seznamu“ fitness guru. O školní jídelně ani nemluvě… Ale zázrakem jsme přežili… Přestože v kakau nebyly vitamíny A, B, C, D a E, jmenovalo se Bedeko a moc jsme ho milovali. Pili jsme sirup Sobi, vyrobený z koncentrovaného cukru, bez sladidel! Zralé ovoce jsme si ze stromu obrali sami a bylo mimořádně vzácné, že jsme si jej před konzumací umyli.
V TOM ČASE JSME BYLI PŘÁTELI!
Jen jsme prošli kolem, zazvonili na zvonek a zavolali jsme je, aby si šli zahrát fotbal, ping-pong, nebo se jen tak vyřádit na ulici… Jen jsme šli, rodiče nás nemuseli nikam vozit a čekat. .. A přece jsme tady.
Mnohdy jsme se bili různými holemi, házeli po sobě míčky, ale přežili jsme. Škrábance se zahojily a oči jsme si nepovypichovali.
Do hry mohli vstoupit jen ti, kteří v tom byli dobří. Ti, kteří nedokázali kopnout do míče, tak nebyli zařazeni do fotbalového týmu a mohli se buď jen dívat, jak hrajeme, nebo si najít jinou hru, jiné spoluhráče.
LÁSKU jsme v televizi nedívali, jen jsme ji prožívali. Srdce nám po prvním polibku šlo vyskočit z hrudi a cítili jsme, že je to něco krásného, nikdo nám to nemusel předem vysvětlovat!
Pokud mě učitel postavil do kouta nebo mi dal na zadek, nevolali jsme policii, nezastřelili jsme ho a neřekli jsme to ani rodičům. Naučili jsme se základní lidské hodnoty, pochopili jsme a věděli jsme, co znamená POVINNOST, VINA, POCIT A ODPOVĚDNOST.
Samozřejmě, byli jsme hrdinové, což je pro dnešní mladé lidi obtížné pochopit – pokud to vůbec chtějí pochopit!
