Čím se život po padesátce liší od Vašeho předchozího života? Obecně se má za to, že hlavním důsledkem prodlužování lidského života je fakt, že staří lidé déle žijí. Jenže tak tomu není.
Tím hlavním důsledkem, doslova obrovským a před našima očima měnícím celé lidstvo, není to, že věk déle trvá, ale fakt, že mnohem později začíná.
Pro ty, kterým je dnes čtyřicet, padesát, padesát pět let, začne věk někdy v sedmdesáti pěti, osmdesáti letech. Tedy o pětadvacet let později, než pro generaci našich rodičů.
Ještě nedávno byla v lidském životě tři hlavní období: mládí, zralost a věk. Nyní „zralost“ nastupuje kolem padesátky a znamená začátek naprosto nové, dříve neexistující etapy lidského života.
Co o ní víme?
Trvá téměř třicet let – od padesáti zhruba do 75 let.
Na rozdíl od předchozích představ se fyzické a intelektuální možnosti člověka v tomto období při správném přístupu nesnižují a jsou minimálně stejné, v některých případech dokonce lepší než v mládí.
Je to potenciálně nejlepší, nejhodnotnější období lidského života, protože sjednocuje zdraví, sílu a životní zkušenosti. Podle všech statistik posledních let nejšťastnější období života, jeho vrchol, přichází v dnešní době přibližně v 65 letech.
Tomu, komu je dnes 55-65 let, prožívají takové období jako vůbec první v lidské historii. Dříve to zkrátka neexistovalo, protože lidé stárli mnohem dříve.
V následujících několika desetiletích se lidé ve věku 50–75 let stanou největší věkovou skupinou na Zemi.
Kojenci se připravují na dětství, dítě na dospívání, dospívající na mládí a v mládí trávíme desítky hodin přípravou na nadcházející zkoušky zralosti. Až hranici padesáti let překonáváme bez sebemenší představy o tom, jak, čím a kvůli čemu žít dál.
Na tom není nic divného. Kde bychom měli takové znalosti vzít, když ještě pro generaci našich rodičů padesátkou jaksi oficiálně začínal věk ao dalším životě se spíše neuvažovalo.
Málokdy si uvědomíme, že životní program, který bez výjimky svou životní poutí následujeme, byl založen předchozími generacemi. Právě předchozí pokolení vytvořily všechny knihy, filmy a vzdělávací systémy, které v dětství a mládí formovaly naše vědomí.
Předchozí pokolení však nemělo žádné představy o životě po padesátce. Z prostého důvodu: v jejich zkušenosti po padesátce v zásadě už o žádný život nešlo. Proto také není součástí životního programu, který jsme zdědili.
Podle všech nasbíraných statistik těm, kterým je dnes nějakých 50-55, nezačne věk dříve, než v osmdesáti letech. To je samozřejmě velmi příjemné. Jednoduše nám bylo darováno až pětadvacet let aktivního, plného života. Problém se skrývá v tom, že zacházet s tímto dárkem nás nikdo nenaučil.
Takže po padesátce někdy riskujeme ztrátu dobrých 25-30 let, když ji akceptujeme jako hranici stáří. Ztracená léta by pro nás přitom bez nadsázky mohla být ta nejkrásnější v životě.
Po padesátce nastupuje v životě pozoruhodné období, kdy máme čas, máme zdraví i sílu, nemáme už sociální závazky, zato máme životní zkušenosti a do začátku věku nám zbývá ještě čtvrt století!
Neutrácejte tento čas zbytečně. Později byste toho mohli litovat.
Když máte více než padesát, je pro vás dnes možné doslova všechno: nové zájmy, nová zábava, radosti a dojmy, nová kariéra, nová láska, nové cesty.
Přitom kvalita těchto nových zážitků v mnohém daleko překračuje vše, co vám bylo dostupné za zeleného, nezkušeného a povinnostmi svázaného mládí.mi
