Článek pokračuje na další straně
V tu chvíli jsem jí složil telefon, okamžitě jsem si vzal všechny věci a šel jsem k ní. Mé rodině. Máma mě nejprve překvapeně, ale pak se slzami v očích přivítala. Právě vařila maso a otec mi hned nabídl víno, které jsem musel kvůli řízení odmítnout, ale i tak bylo příjemné. Vzal jsem si od mámy svetr, protože mi byla zima a nechtěl jsem, aby mi bylo zima. Nalil jsem si sklenku domácího mléka a dal si jí hrušky, které jsou stokrát lepší než ty z obchodu.
Cítím se opět jako dítě a nemám žádné problémy. Nový kabát mého syna může počkat, s přítelkyní můžeme zítra udělat večeři, víkend strávíme spolu bez pátku a vynahradíme si ho, uklízet budu jindy a v pondělí se můžu dát ostříhat. Někdy je dobré zpomalit a mít čas jeden na druhého. Moji rodiče už nemají moc času, takže musím zůstat s nimi, dokud můžu.
Pečujete i vy o své rodiče, nebo na ně nemáte čas?
