„Mimořádné okolnosti spojené s pandemií změnily způsob našeho života, a to včetně nezdravého chování, o kterém je známo, že zvyšuje riziko vzniku srdečních chorob a mozkových příhod,“ vysvětluje Virani. Nezdravé stravovací návyky, zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek fyzické aktivity a společenská izolace nebo strach z viru tak mohou mít nepříznivý vliv na kardiovaskulární zdraví.
Odborníci také poukazují na problém pozdní diagnózy kardiovaskulárních onemocnění, protože pacienti v současnosti zanedbávají prevenci a vyhýbají se návštěvě zdravotnických zařízení z obavy před nákazou. „COVID-19 si vybral obrovskou daň v podobě lidských životů na celém světě a pravděpodobně je jednou ze tří až pěti nejčastějších příčin úmrtí v roce 2020. Vliv pandemie bude mít ale vliv i na míru prevence a úmrtí na kardiovaskulární choroby v dalších letech,“ uvedl předseda komise pro statistickou aktualizaci a kardiolog Salim Virani z Baylor College of Medicine na Univerzitě v Houstonu.
