V jedné škole na rodičovském sdružení byl přednesen návrh o tom, aby žáci dostali lépe třídní vybavení v podobě nových lavic a židlí. Jelikož škola neměla na podobný nábytek dostatečné finanční prostředky, oslovili rodiče, že pokud inovace chtějí, musí si za ně sami zaplatit. Tehdy se skupina rodičů rozdělila na dva nerovnoměrné tábory. Většina maminek souhlasila, že svému dítěti zaplatí novou lavici.
Byly tu i ženy, které toto opatření vysloveně odmítaly, protože neměly dostatek peněz, aby si mohly něco takového dovolit. V té chvíli se ozval otec, který navrhl, aby bohatší rodiny přispěli i na lavice tak říkajíc tím chudším a tak, aby se každému z dětí, dostalo stejných prostředků. Tento jeho návrh byl však mezi většinou maminek odmítnut, protože nechtěly platit za něco, co by vysloveně nepřipadlo jejich dítěti.
