První teorie tvrdí, že má starší sourozenec větší IQ kvůli tomu, že se mu rodiče v dětství více věnovali. Byl jedináček, takže si získával několik měsíců nebo let veškerou pozornost svých rodičů. Druhá teorie zase tvrdí, že má starší sourozenec vyšší IQ kvůli tomu, že svého mladšího sourozence učí o tom, jak funguje život a nejrůznější věci v něm. Samotné vyučování jiných lidí má vysoké poznávací nároky, co dokáže podpořit inteligenci prvorozených dětí.
Konečný verdikt zní následovně – starší sourozenci se mohou radovat, protože mají větší IQ, než jejich mladší sourozenci. Neznamená to však, že starší jsou kvůli vyššímu IQ chytřejší nebo že budou v životě úspěšnější.
