Vilniuské letiště bylo v noci na středu znovu na více než hodinu uzavřeno. Litevské úřady to označují za další případ tzv. hybridního útoku z Běloruska. V monitorovaných leteckých prostorech se objevily navigační stopy, které odpovídají pohybu meteorologických balónů. Incident přichází jen několik dní poté, co běloruský vůdce Alexandr Lukašenko oznámil částečnou mobilizaci armády.

Už v loňském roce měly podobné balónové incidenty výrazný dopad na letecký provoz – narušily více než 300 letů, postihly zhruba 47 tisíc cestujících a vedly k téměř 60 hodinám uzavření letiště. Litevská strana tyto opakované události dlouhodobě popisuje jako součást koordinovaného hybridního tlaku z Minsku, namířeného proti Litvě i civilní letecké dopravě.

Podle letištních informací byly v aktuálním případě zaznamenány signály typické pro meteorologické balóny pohybující se v citlivých částech vzdušného prostoru. Omezení provozu začalo zhruba ve 2:15 ráno místního času, kdy byl dočasně uzavřen vzdušný prostor nad Vilniusem. Po přibližně hodině se podařilo provoz obnovit po zrušení bezpečnostních opatření.

Ruské drony ve středu poprvé od začátku války zasáhly také západoukrajinský Užhorod ležící jen několik set metrů od slovenských hranic. Podle místních úřadů šlo o dosud největší útok na Zakarpatskou oblast. Slovensko v reakci na bezpečnostní situaci uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou.

Na Užhorod, Mukačevo a další města regionu mířily desítky bezpilotních letounů typu Šáhid. Některé drony dopadly přímo v Užhorodu, kde byly hlášeny exploze včetně zásahu tržnice a objektů kritické infrastruktury.

„Výbuchy zaznamenali přímo ve městě Užhorod,“ uvedla pro web Sme dobrovolnice Julie Žylenko.

Podle experta na slovensko-ukrajinské vztahy Eduarda Buraše směřovalo na Užhorod a Mukačevo přibližně deset dronů. Obyvatelé byli vyzváni, aby se ukryli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko během dne vyslalo proti Ukrajině další vlny dronů a záměrně útočí na regiony poblíž hranic států NATO. Podle něj bylo od půlnoci vypuštěno nejméně 800 ruských dronů.

Západ Ukrajiny zažil jednu z nejdramatičtějších nocí od začátku ruské invaze. Zakarpatská oblast, která leží jen několik kilometrů od hranic se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, čelila masivnímu útoku ruských dronů a podle místních úřadů šlo o vůbec nejsilnější úder na region od vypuknutí války. Exploze otřásaly městy i vesnicemi dlouhé hodiny a obyvatelé byli nuceni zůstávat v krytech, zatímco nad oblastí nepřetržitě zněly sirény leteckého poplachu.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle armády zachytila několik po sobě jdoucích vln útočných bezpilotních letounů. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko od půlnoci vypustilo proti Ukrajině přibližně 800 dronů typu šáhid a útoky pokračovaly i během dne. Podle něj šlo o koordinovanou operaci zaměřenou především na regiony v blízkosti hranic členských států NATO.

Napětí na slovensko-ukrajinské hranici dál roste. Zatímco Bratislava bez vysvětlení uzavřela všechny hraniční přechody s Ukrajinou, z druhé strany hranice přicházejí zprávy o mimořádně silných ruských útocích na Zakarpatskou oblast. Podle ukrajinských médií jde o nejintenzivnější útok na region od začátku plnohodnotné války.

Server SME s odkazem na RBK-Ukrajina uvedl, že ruské drony během středy zasáhly i západní část Ukrajiny. Exploze byly hlášeny z několika míst Zakarpatské oblasti včetně okolí Užhorodu, který leží jen několik kilometrů od slovenských hranic. V regionu byl vyhlášen dlouhotrvající letecký poplach a úřady opakovaně vyzývaly obyvatele, aby neopouštěli kryty.

Podle ukrajinských zdrojů útočí Rusko především pomocí íránských dronů Šáhid, které přilétají v několika vlnách za sebou. Tato taktika má podle expertů zahlcovat protivzdušnou obranu a postupně otevírat prostor pro další údery. Nad Zakarpatskem se tak během středy opakovaně rozezněly sirény a obyvatelé popisovali sérii detonací, které byly slyšet i ve vzdálenějších oblastech.

Slovensko ve středu odpoledne bez bližšího vysvětlení uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou. Opatření začalo platit kolem 15. hodiny a podle tamních úřadů potrvá až do odvolání. Důvodem mají být bezpečnostní opatření, konkrétní okolnosti ale slovenská finanční správa neuvedla.

„Z bezpečnostních důvodů jsou dnes od cca 15:00 hodin až do odvolání uzavřeny všechny hraniční přechody na hranici s Ukrajinou,“ oznámila finanční správa na sociálních sítích. Veřejnost zároveň vyzvala, aby sledovala aktuální informace a řídila se pokyny policie a dalších bezpečnostních složek.

Mluvčí finanční správy Daniel Kováč následně médiím sdělil, že úřady zatím nemohou poskytovat další podrobnosti. Podle jeho slov budou nové informace zveřejněny, jakmile to situace umožní.

Slovensko ve středu odpoledne nečekaně uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou. Opatření podle tamní finanční správy platí od přibližně 15:00 až do odvolání. Úřady zatím neuvedly konkrétní důvod ani to, jak dlouho budou hranice uzavřené. Situace vyvolala pozornost zejména kvůli současným zprávám o ruských útocích na západě Ukrajiny.

„Z bezpečnostních důvodů jsou dnes od cca 15:00 hodin až do odvolání uzavřeny všechny hraniční přechody na hranici s Ukrajinou,“ oznámila slovenská finanční správa na sociální síti. Ve svém vyjádření zároveň doporučila veřejnosti, aby sledovala aktuální informace a respektovala pokyny policie i příslušníků finanční správy.

Další podrobnosti však úřady zatím neposkytly. Mluvčí finanční správy Daniel Kováč na dotaz médií uvedl, že bližší informace není možné v tuto chvíli zveřejnit. „Budeme to aktualizovat, když budou nové informace,“ řekl stručně.

Ještě před několika měsíci to vypadalo, že Ukrajina čelí jednomu z nejtěžších období od začátku ruské invaze. Tvrdé zimní boje, nedostatek munice i tlak ruských jednotek vyvolávaly obavy, že Moskva získává na frontě převahu. Teď se ale situace podle řady analytiků začíná výrazně měnit. Renomovaný magazín upozorňuje, že iniciativu postupně přebírá Kyjev a Rusko stále častěji tápe při hledání odpovědi.

Moskva si od letošní jarní ofenzivy slibovala průlom a další územní zisky. Jenže realita na bojišti zatím vypadá jinak. Ruské síly během dubna poprvé po dlouhých měsících přišly o více území, než kolik dokázaly obsadit. Podle údajů washingtonského Institutu pro studium války ztratilo Rusko přes sto kilometrů čtverečních okupovaného území, což analytici označují za velmi nepříjemný signál pro Kreml.

Ukrajinci totiž stále častěji podnikají lokální protiútoky, které ruské armádě komplikují situaci na několika úsecích fronty zároveň. K tomu přidávají přesné údery na sklady munice, velitelská stanoviště nebo logistická centra hluboko za linií bojů. Výsledkem je rostoucí chaos v ruském zásobování i komunikaci mezi jednotlivými jednotkami.

Prezident Petr Pavel během návštěvy Rumunska zažil moment jako vystřižený z královského filmu. V luxusním prostředí Alžbětina paláce v Bukurešti ho totiž přivítala nevládnoucí rumunská královna Margareta společně se svým manželem princem Radem. A zatímco oficiálně šlo o diplomatické setkání před důležitým summitem NATO, fotografie ze setkání okamžitě rozvířily pozornost na sociálních sítích. Lidé totiž řeší hlavně nečekaně slavnostní atmosféru, kterou doplnilo i symbolické sázení lípy v zahradách paláce.

Pavel dorazil do sídla rumunské královské rodiny v dobré náladě a s Margaretou si podle dostupných záběrů velmi rozuměl. Nechyběly úsměvy, dlouhé rozhovory ani společné pózování fotografům. Největší pozornost ale přitáhl okamžik, kdy český prezident spolu s královnou a princem Radem zasadil v zahradě památeční lípu. Strom měl symbolizovat přátelství mezi oběma zeměmi i společné evropské hodnoty.

Sociální sítě okamžitě zaplavily komentáře lidí, kteří byli z celé návštěvy nadšení. „Tohle vypadá jako skutečný státník,“ psali někteří uživatelé. Jiní zase ocenili, že Pavel vedle královské rodiny působil přirozeně a sebevědomě. Mnozí navíc přiznávali, že vůbec netušili, že Rumunsko má stále tak respektovanou královskou rodinu, i když monarchie byla v zemi už dávno zrušena.