V posledních dnech se výrazně zvýšil počet Čechů žijících v zahraničí, kteří se rozhodli využít možnost korespondenčního hlasování ve sněmovních volbách. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že se k volbám z ciziny přihlásilo přes 24 tisíc občanů, což je více než polovina z původně odhadovaných 50 tisíc. Tento nárůst zájmu byl zaznamenán těsně před vypršením termínu pro podání žádostí prostřednictvím datových schránek. Češi žijící v zahraničí mají možnost požádat o korespondenční hlasování až do pátečního večera. Přesné počty těch, kteří se rozhodli využít tuto formu hlasování, budou známy až v příštím týdnu. Ministerstvo však upozorňuje, že ani tato čísla nebudou konečná, protože osobní podání žádosti o korespondenční hlasování je možné až do 1. října.

Letecká společnost Ryanair oznámila, že od listopadu zavádí nová pravidla pro své cestující, která se dotknou téměř všech mezinárodních letů. Od 3. listopadu přestane Ryanair akceptovat papírové palubní vstupenky a místo toho bude vyžadovat, aby cestující používali digitální letenky z mobilní aplikace společnosti. Tato změna má za cíl zjednodušit proces odbavení, snížit poplatky a také přispět k ochraně životního prostředí tím, že se ročně ušetří přibližně tři sta tun papíru. Informace o této změně přinesl web The Independent. Existují však dvě výjimky z tohoto pravidla, a to pro lety do Albánie a Maroka. V případě Albánie se očekává, že i tamní úřady přejdou na digitální formu palubních vstupenek od příštího března.

Důchodový systém v České republice je totiž nastaven tak, aby byl solidární, což znamená, že výše důchodu není přímo úměrná výši výdělků během aktivního života. Výdělky jsou pouze jedním z faktorů, které ovlivňují výpočet důchodu, a to ještě omezeně. Důležitější roli hrají odpracované roky a doby důchodového pojištění. V České republice se průměrný důchod pohybuje kolem 21 000 Kč. Většina důchodců, konkrétně 80 %, pobírá důchod v rozmezí 16 000 až 26 000 Kč. To ukazuje, že důchody jsou do značné míry rovnostářské. Pouze pětina důchodců má důchody, které se výrazně liší od tohoto průměru, a to buď směrem nahoru, nebo dolů.

Dlouhé pracovní hodiny a nadměrné pracovní zatížení mohou mít vážné důsledky pro zdraví mozku, jak ukazuje nedávná studie publikovaná v časopise Occupational and Environmental Medicine. Výzkum vedený Wanhyungem Leem z univerzity Chung-Ang v Soulu se zaměřil na 110 zdravotnických pracovníků, z nichž někteří pracovali více než 52 hodin týdně. Pomocí magnetické rezonance vědci zkoumali rozdíly v mozkových tkáních mezi těmi, kteří pracovali nadměrně, a těmi, kteří dodržovali standardní pracovní dobu. Výsledky odhalily změny v 17 oblastech mozku u těch, kteří pracovali přesčas. Tyto změny se týkaly především oblastí spojených s klíčovými funkcemi, jako je logické myšlení a regulace emocí.