Občanská demokratická strana má po víkendovém kongresu jasno o svém dalším směřování. Delegáti se v Praze shodli na změně ve vedení a novým předsedou strany zvolili dosavadního místopředsedu a ministra dopravy Martina Kupku. Po dvanácti letech tak ve funkci vystřídal Petra Fialu. Zároveň kongres přinesl i jeden symbolický odchod – dlouholetá senátorka a někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová oznámila, že po více než 30 letech končí svou politickou kariéru.

Volba nového předsedy proběhla s výraznou převahou. Kupka získal podporu většiny delegátů a porazil svého jediného protikandidáta Radima Ivana. Z celkových 508 platných hlasů obdržel Ivan 138, zatímco Kupkovi dalo důvěru 327 delegátů. Výsledek jasně ukázal, že většina straníků sází na kontinuitu a zkušené vedení.

Luxusní sportovní vozy se na českém trhu objevují poměrně často, jen málokterý se ale prodá tak rychle, jako tomu bylo v případě výrazně upraveného Lamborghini Huracán Spyder, které je spojováno se jménem zápasníka Karlose Vémoly. Automobil, jenž se ke konci roku 2025 objevil v nabídce jednoho z autobazarů na Rychnovsku, zmizel z inzerce během pouhých několika týdnů. Redakce nyní zjistila, za jakou cenu se prodal i kde bude nově jezdit.

Příběh tohoto konkrétního supersportu se začal psát už v létě. V červnu roku 2025 si Karlos Vémola, jedna z nejvýraznějších osobností české MMA scény, dopřál k narozeninám otevřené Lamborghini Huracán Spyder. Vůz pohání atmosférický motor o objemu 5,2 litru s deseti válci, který patří mezi poslední svého druhu v nabídce značky Lamborghini a je považován za jeden z nejcharakterističtějších agregátů současné éry supersportů.

Rozhodnutí české vlády neprodat Ukrajině čtyři lehké bitevní letouny L-159 vyvolalo ostrou reakci prezidenta Petra Pavla. Podle něj by případný prodej těchto strojů nijak neohrozil obranyschopnost České republiky a naopak by představoval významné gesto solidarity se zemí, která se už téměř čtyři roky brání ruské vojenské agresi. Prezident v této souvislosti kritizoval postoj vlády jako krátkozraký a označil jej za krok, který se blíží spíše sobectví než odpovědné zahraniční politice. Petr Pavel se k tématu vyjádřil po jednání s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu. Právě tam se podle svých slov neubránil pocitu, že Česká republika v této konkrétní otázce nevyužívá svůj potenciál pomoci napadené zemi. „Pokud máme k dispozici prostředky, které mohou pomoci ochránit civilní obyvatelstvo před dronovými útoky, a přitom by jejich poskytnutí nepředstavovalo zásadní ohrožení naší vlastní bezpečnosti, pak je na místě o takovém kroku vážně uvažovat,“ uvedl prezident.

Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se dostaly do další napjaté fáze. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v soukromé textové zprávě obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa s tím, že nerozumí jeho krokům v otázce Grónska. Zároveň mu navrhl osobní setkání v Paříži. Trump však obsah zprávy bez předchozího upozornění zveřejnil na své sociální síti Truth Social a konflikt následně ještě vyostřil, když Francii pohrozil zavedením až 200procentního cla na francouzské víno a šampaňské.

Podle Trumpa je důvodem jeho tvrdého postoje skutečnost, že se Macron údajně nechce připojit k takzvané Radě míru, mezinárodní iniciativě, kterou chce americký prezident založit a osobně vést. Paříž však takový způsob nátlaku odmítá a považuje jej za nepřijatelný.

Odvaha mluvit o těch nejtěžších věcech není samozřejmostí. Nikola Hezucká ji ale našla. Po smrti manžela, oblíbeného moderátora Patrika Hezuckého, se rozhodla odpovědět fanouškům na otázky, které si mnozí dlouho kladli, ale málokdo by se odvážil je vyslovit nahlas. Na sociálních sítích otevřela své soukromí a bez příkras popsala, s čím se v posledních měsících potýká. Nešlo přitom o lehká témata. Padly dotazy na bydlení, návrat do míst spojených se společným životem i na to, zda si dokáže představit novou životní kapitolu po boku jiného muže. Hezucká se ničemu nevyhýbala a odpovídala s odzbrojující upřímností. Velké emoce vzbudila zejména otázka návratu do chaty na Benešovsku, kde s Patrikem Hezuckým a synem Oliverem dlouhá léta trávili čas. Místo, které bylo pro jejího muže doslova srdeční záležitostí, je pro ni dnes zároveň zdrojem hluboké bolesti.

Českou kulturní scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 70 let náhle zemřel herec, dabér a moderátor Mojmír Maděrič, osobnost, která se výrazně zapsala do paměti diváků především na přelomu tisíciletí. Široká veřejnost si ho vybaví nejen z divadelních a filmových rolí, ale také jako tvář oblíbeného kulinářského pořadu Mňam aneb Prima vařečka. Vedle profesního života však vedl i bohatý a klidný soukromý život, který byl úzce spjatý s venkovem a rodinou.

Maděrič byl dlouhá léta ženatý s kadeřnicí Jitkou, s níž vychoval dvě děti. Syn Vojtěch přišel na svět v roce 1986, dcera Eliška o dva roky později. Rodina se postupně stávala jeho největší životní oporou, a právě kvůli ní se na konci 90. let rozhodl pro zásadní krok – opustit ruch města a vytvořit si skutečný domov na venkově.

Debata o vlastenectví a symbolech státu se znovu rozhořela. Tentokrát kvůli zdánlivému detailu, který by ale podle některých měl být pro vrcholné politiky naprostou samozřejmostí. Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix ostře kritizovala ministra zahraničních věcí Petra Macinku za způsob, jakým si připnul českou vlajku na klopu saka. Podle ní nejde jen o drobné pochybení, ale o výmluvný symbol přístupu k reprezentaci státu.

Decroix na sebe upozornila reakcí na vystoupení ministra v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Právě tam si všimla, že Macinka měl trikoloru připnutou nesprávně. A nenechala to bez komentáře. Ve svém vyjádření se zamyslela nad tím, jak vážně to současná politická reprezentace myslí s často skloňovaným vlastenectvím.