Mnoho lidí dnes neusíná v naprosté tmě. V ložnici často svítí kontrolky elektroniky, bliká modem, do oken proniká světlo z pouličních lamp, a ještě před spaním si většina z nás kontroluje mobil nebo sleduje film na notebooku. Vypadá to neškodně – ale podle nové vědecké studie může mít tento zvyk velmi nepříjemné následky pro naše zdraví.

Vědci totiž zjistili, že lidé, kteří jsou během noci dlouhodobě vystaveni umělému světlu, mají mnohem vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Patří mezi ně infarkt, srdeční selhání nebo mozková mrtvice.

Na Slovensku se chystá poměrně neobvyklá novinka – vláda tam nově stanovila maximální povolenou rychlost pohybu na chodnících, která bude činit šest kilometrů za hodinu. Tento návrh schválil parlament na úterním zasedání, a jak uvedl jeho předkladatel Ľubomír Vážny ze strany Směr, hlavním cílem opatření je zvýšit bezpečnost chodců a předejít nehodám, ke kterým stále častěji dochází mezi lidmi, kteří se po chodnících pohybují různými způsoby – pěšky, na koloběžkách, kolech či bruslích.

Novela prošla jen díky hlasům poslanců vládní koalice – opozice se buď zdržela, nebo byla proti. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost od začátku příštího roku.

Obec Veselíčko na Přerovsku zasáhla v uplynulých dnech tragická událost, která otřásla nejen místními obyvateli, ale i širším okolím. V brzkých ranních hodinách byla v tamním katastru nalezena těla dvou mladých mužů – osmnáctiletého a čtyřiadvacetiletého. Oba byli bez známek života. Podle prvotních informací policie vše nasvědčuje tomu, že se tito dva mladí lidé rozhodli dobrovolně ukončit své životy. Policisté po příjezdu na místo nezjistili žádné známky cizího zavinění a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by v tragédii figurovala třetí osoba. „Dnes v ranních hodinách byla v katastru obce Veselíčko nalezena těla dvou mužů narozených v letech 2001 a 2007.

Německo stojí na prahu rozsáhlé modernizace svých ozbrojených sil. Podle nového vládního dokumentu se chystají největší investice do armády od konce studené války. Berlín plánuje během příštího roku vydat na obranu přibližně devět bilionů korun – částku, která nemá v posledních desetiletích obdoby.

Z těchto prostředků půjde financování na širokou škálu vojenských projektů – od nákupu pozemní techniky, přes nové letecké a námořní systémy, až po modernizaci kybernetické obrany. Zhruba polovina všech zakázek má připadnout německým firmám, což znamená výraznou podporu domácího průmyslu a pracovních míst.