Záměr, který měl být především tichým gestem solidarity a pomoci, se během několika hodin proměnil v jednu z nejvýbušnějších debat na českých sociálních sítích. Vzpomínkový koncert pro zesnulého moderátora Patrika Hezuckého, za jehož organizací stojí Leoš Mareš, vyvolal obrovskou vlnu emocí. Zatímco tisíce lidí bez váhání sáhly po peněžence a lístky vykoupily rychlostí blesku, jiní spustili tvrdý a často velmi necitlivý útok. Padala ostrá slova, obvinění z pokrytectví i spekulace o penězích zesnulého.

Leoš Mareš oznámil myšlenku uspořádat koncert během pátečního ranního vysílání na Evropě 2. Hlas se mu místy lámal, emoce byly znát. Patrik Hezucký pro něj nebyl jen kolega, ale dlouholetý kamarád, se kterým strávil roky v éteru. Právě proto se rozhodl jednat – a to rychle. Výsledkem má být velká vzpomínková show v O2 areně, jejíž kompletní výtěžek poputuje manželce Nikole a jejich malému synovi Oliverovi.

Poslední rozloučení s Patrikem Hezuckým, legendou českého rozhlasového éteru, se proměnilo v mimořádně emotivní událost. Do strašnického krematoria dorazily desítky známých tváří, kolegů, přátel i lidí z branže, kteří s ním po léta sdíleli ranní vysílání, humor i pracovní stres. Smutek, ticho a vzpomínky na muže, jehož hlas budil celé Česko, byly cítit na každém kroku. Jenže zatímco jedni vstoupili dovnitř, jiný zůstal stát venku. A nešlo o ledaskoho.

Před krematoriem totiž postával Roman Ondráček. Muž, který měl v minulosti zásadní podíl na tom, že se Leoš Mareš a Patrik Hezucký vůbec dali dohromady. Přesto se na obřad nedostal. Bez pozvánky, bez možnosti rozloučit se v úzkém kruhu, jen jako tichý pozorovatel mezi veřejností. Zatímco Mareš i bývalý šéf Evropy 2 Michel Fleischmann prošli dovnitř mezi zvané hosty, Ondráček zůstal stát stranou.

Dětské domovy po celé České republice čeká od Nového roku tvrdý zásah do financování. Kvůli změnám v systému sociálních dávek přijdou o přídavky na děti, které dosud pomáhaly hradit běžné, ale nezbytné potřeby svěřenců. Na vině je zavedení takzvané superdávky, prosazované ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Podle ředitelů domovů, krajů i odborníků jde o krok, který jde přímo proti deklarované snaze státu přiblížit ústavní péči rodinnému prostředí.

Dosud platilo, že dětské domovy mohly pobírat přídavky na děti podobně jako rodiče. Tyto peníze ale s příchodem nové superdávky končí. Nový systém totiž slučuje několik dosavadních podpor do jedné, na kterou už mohou dosáhnout výhradně rodiče dítěte. A právě tady vzniká problém, který podle řady aktérů stát vůbec nedomyslel.

Bývalý premiér Petr Fiala opustil kancelář ve Strakově akademii teprve před pár hodinami, přesto už bilancuje. V obsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy, jehož obsah nyní detailně rozvedl, popisuje okamžiky, kdy měl „zmáčknout papír s programovým prohlášením a zahodit ho“, kde podle něj vláda šlápla vedle, a proč už nikdy nechce opakovat některé politické chyby.

Fiala zároveň otevřeně přiznává, že jeho vláda si na sebe „upletla bič“ – nastavila voličům očekávání, která po vypuknutí války na Ukrajině nedokázala v plném rozsahu naplnit. Přesto podle něj Česká republika prošla jedním z nejtěžších období moderních dějin úspěšně.

Odchod bez hořkosti? „To, že nejsem nadšený, je jiná věc“

V ruském městě Revda nedaleko Jekatěrinburgu se odehrála tragédie, která vyvolala mezi místními obyvateli vlnu zděšení, vzteku i hluboké bezmoci. Sedmatřicetiletý desátník Michail Slobodjan, veterán z války proti Ukrajině a držitel státní Suvorovy medaile, v opilosti a pod vlivem drog srazil na chodníku před supermarketem tři malé dívky. Dvě z nich – teprve sedmiletá a devítiletá – zemřely na místě. Třetí, desetiletá, skončila v kómatu.

Celý případ odhalil nejen neuvěřitelné selhání jednotlivce, ale i hlubší problém ruského systému péče o veterány a naprosté selhání místních úřadů.